Osvobození od soudních poplatků v případě právnických osob

Možností osvobození od soudních poplatků (nejen) právnických osob, jehož účelem je zabezpečit přístup k soudu bez ohledu na materiální a sociální situaci, se zabývá § 138 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, podle kterého může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Stanovy spolků: jaká ustanovení zákona byste měli určitě znát

Oproti úpravě obsažené v zákoně o sdružování občanů (který platil pro občanská sdružení do konce roku 2013) je regulace spolků v novém občanském zákoníku poměrně komplexní a dostatečná. Z velké většiny ovšem tato úprava platí pouze podpůrně (dispozitivně) – pokud si neujednáme něco jiného ve stanovách spolku. Účelem tohoto článku je poukázat na některá podpůrná ustanovení, o kterých spolky ne vždy vědí (a dané věci pak do stanov mnohdy nezahrnou). Tato úprava není „špatná“, ale zcela logicky se najdou spolky, jimž bude v praxi spíše způsobovat problémy, než pomáhat. V každém případě je pak dobré tato pravidla znát. 1) Kooptace členů voleného orgánu (§ 246/2 OZ) Pokud stanovy neobsahují odlišnou […]