Oproti úpravě obsažené v zákoně o sdružování občanů (který platil pro občanská sdružení do konce roku 2013) je regulace spolků v novém občanském zákoníku poměrně komplexní a dostatečná. Z velké většiny ovšem tato úprava platí pouze podpůrně (dispozitivně) – pokud si neujednáme něco jiného ve stanovách spolku.
Účelem tohoto článku je poukázat na některá podpůrná ustanovení, o kterých spolky ne vždy vědí (a dané věci pak do stanov mnohdy nezahrnou). Tato úprava není „špatná“, ale zcela logicky se najdou spolky, jimž bude v praxi spíše způsobovat problémy, než pomáhat. V každém případě je pak dobré tato pravidla znát.
1) Kooptace členů voleného orgánu (§ 246/2 OZ)
Pokud stanovy neobsahují odlišnou úpravu, platí podle občanského zákoníku, že členové volených orgánů spolku (tedy zejm. statutárního či kontrolního orgánu) mohou v případě, že některému členu nebo členům zaniklo členství, kooptovat (doplnit) nové členy až do doby, než se sejde nejvyšší orgán spolku. Podmínkou je, že počet členů daného orgánu neklesl pod polovinu.
S ohledem na to, že nejvyšší orgán (členská schůze, valná hromada apod.) se schází zpravidla jen jednou ročně, jedná se o důležité ustanovení, které má pomoci spolku překlenout období do dalšího zasedání nejvyššího orgánu bez toho, aby činnost spolku byla paralyzována.
2) Usnášeníschopnost a přijímání usnesení členské schůze (§ 252/1 OZ)
Podle § 252/1 OZ je nejvyšší orgán spolku schopen se usnášet za účasti většiny členů spolku. Usnesení je přijímáno většinou přítomných členů spolku. Také tato pravidla se uplatní pouze v případě, že stanovy neříkají něco jiného. Je tak možné, aby nejvyšší orgán spolku byl usnášeníschopný bez ohledu na počet členů, nebo aby naopak byla vyžadována vyšší účast (např. 2/3, ale i 100% členů spolku). Vyšší účast nebo také kvalifikovanou většinu pro přijetí usnesení lze upravit také jen pro některé věci, jako například rozhodnutí o změně stanov či zrušení spolku.
3) Svolávání členské schůze (§§ 248, 249 OZ)
Občanský zákoník upravuje některá pravidla týkající se svolávání nejvyššího orgánu spolku. Zejména je podstatné, že pokud stanovy neříkají něco jiného, musí být zasedání svoláno nejméně 30 dnů před jeho konáním a z pozvánky musí být zřejmé místo, čas a program zasedání. Přitom pokud by nebylo zasedání nejvyššího orgánu spolku svoláno v souladu s tímto pravidlem (a stanovy by neobsahovaly pravidlo odlišné), mohl by některý z členů (například, pokud by nebyl spokojen s tím, jak členská schůze dopadla) napadnout platnost daného usnesení na této schůzi přijatého.
4) Možnost změny programu svolané členské schůze (§ 253/3 OZ)
Pokud byla svolána členská schůze (či jinak označený nejvyšší orgán spolku) a následně vyvstane potřeba řešit ještě další záležitost, která nebyla včas zařazena do programu zaslaného členům, je podle občanského zákoníku možno o ní hlasovat pouze se souhlasem všech členů spolku. Toto je pravidlo, které má chránit členy spolku, kteří se rozhodli zasedání nezúčastnit. Zařadit nový bod až na samotném zasedání je tak prakticky možné pouze, pokud jsou přítomní a souhlasí s tím všichni členové spolku (nebo pokud ti nepřítomní jiným způsobem projeví svůj souhlas). Je možné si ovšem ve stanovách upravit, že pro zařazení takovému dříve neohlášeného bodu postačí například dvoutřetinová většina.
5) Naložení s likvidačním zůstatkem (§ 272 OZ)
Likvidátor naloží s likvidačním zůstatkem (majetkem, který zbude po zrušení spolku a vypořádání všech závazků) podle stanov. Pokud úprava ve stanovách chybí, nabídne likvidátor majetek spolku s podobným účelem. Není ovšem vyloučeno, aby stanovy určily jiný způsob nakládání s likvidačním zůstatkem. Pouze pokud by se jednalo o spolek se statusem veřejné prospěšnosti, pak není možné naložit s likvidačním zůstatkem jiným, než veřejně prospěšným způsobem (od tohoto pravidla se není možné odchýlit).
Pokud hledáte právní pomoc pro úpravu stanov spolku, obraťte se na nás, rádi Vám pomůžeme.