V druhé polovině éry účinnosti občanského zákoníku z roku 1964 (dále jen „OZ“) fungovala sdružení rodičů a přátel škol (dále jen „SRPŠ“) buďto jako občanská sdružení založená v režimu zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů (dále jen „ZOS“), anebo pouze na základě pouhé dohody bez jakékoliv opory v právním řádu. Zatímco SRPŠ založená řádně podle ZOS byla nadána právní subjektivitou (nově „právní osobností“) a dalšími výhodami plynoucími z příslušného právního rámce, nepožívaly ostatní SRPŠ v podstatě žádných právních výhod.
Jak signalizovala doktrína již dlouho před schválením návrhu zákona č. 89/2012 Sb. (1), obsahuje i nový civilní kodex podobně jako jiné zákony řadu problematických míst.
V další části naší série článků, věnované průměrné délce trestního řízení, se po jihomoravských a pražských a středočeských soudech podíváme i na soudy západočeské a jihočeské.
Přes intenzivní osvětovou činnost vyvíjenou nejen Ministerstvem spravedlnosti, ale i jinými organizacemi lze konstatovat, že přechod na novou civilní legislativu nebyl zvládnut tak hladce, jak zákonodárce očekával. Posláním tohoto krátkého textu je upozornit a popohnat bytová družstva (nebo přesněji jejich členy), která doposud své stanovy nepřizpůsobila nové úpravě (tedy především družstva menší), k činnosti, neboť dle notoricky známé zásady ignorantitia legis neminem excusat se na neznalost zákona vymlouvat nelze.
Před týdnem jsme na našich stránkách zveřejnili článek poskytující odpověď na otázku, jaká je průměrná délka trestního řízení vedeného před jednotlivými jihomoravskými soudy. Na následujících řádcích přinášíme pro změnu přehled délky trestních řízení vedených u soudů ležících na území hlavního města Prahy, tedy Obvodních soudů pro Prahu 1 až 10 a Městského soudu v Praze (data jsou uvedena ve dnech a zachycují délku řízení ode dne nápadu do právní moci rozhodnutí):
Tajemník Dělnické mládeže Jakub Svoboda dostal na konci června 2014 trestním příkazem za pálení vlajky EU na mítinku DSSS před volbami do Evropského parlamentu „podmínku“ na jeden rok. Protože však podal odpor, trestní řízení bude pokračovat. Svým jednáním, které spočívalo v tom, že „potřísnil hořlavou tekutinou a zapálil vlajku Evropské unie, která vzápětí během několika vteřin celá shořela“ měl spáchat trestný čin výtržnictví. Na sociálních sítích to vzbudilo bouřlivé diskuse. Jedni obhajují právo státu potrestat Svobodu, druzí považují v daném případě trestní represi za nepřiměřenou. Podívejme se na některé souvislosti.
Více než 50 tisíc společenství vlastníků jednotek, které v roce 2011 evidoval Český statistický úřad, má sice na změnu svých stanov ještě čas dva a půl roku (pokud jde o změnu názvu, tak o rok méně), ale kdo si chce ušetřit stres spojený se změnami na poslední chvíli a vyvarovat se zbytečných chyb, může začít už nyní. Zejména těmto vlastníkům jednotek je určen následující text.
Jaká je průměrná délka řízení, tedy jakou délku řízení lze ještě považovat za standardní? Kdy už řízení, jehož jsem účastníkem, trvá nepřiměřené dlouho? Tyto otázky si určité pokládá hodně účastníků soudních řízení.
I banální zákrok, ze kterého se pacient rychle zotaví, může být v několika málo případech spojen s přenosem vážného nakažlivého onemocnění – žloutenky typu C. Nebezpečí se může skrývat např. v krevních konzervách, ve špatně dezinfikovaných nástrojích či v dialýze. Pacient pak většinou odchází z nemocnice, aniž by se o tom, že je žloutenkou nakažen, dozvěděl.