Pokud jste si mysleli, že se na poli pandemickém už nic zajímavého neděje a doba koronavirová skončila, pak se pletete. Nejen, že se ještě pořád svádí právní bitva v českém rybníčku, ale dokonce i soud ve Štrasburku posuzuje další a další kauzy. Řadou z nich se musí prokousat kvůli naší advokátní kanceláři, která zastupuje klienty, kteří to s lidskými právy ještě pořád nevzdali.
Evropský soud pro lidská práva právě zveřejnil statistiky rozhodovací činnosti za rok 2023. Jak si vedla Česká republika? V kolika případech bylo shledáno porušení Úmluvy ze strany českých soudů?
Nejvyšší správní soud rozhodoval opět o územním plánu. Tentokrát šlo o šumavskou obec s poetickým názvem Svatá Máří, která umožnila změnou územního plánu výstavbu smíšeného bydlení v lokalitě, kde se nachází zemědělský objekt. Podle tvrzení obce spočívala změna přijímaná zkráceným způsobem v pouhé aktualizaci zastavěného území.
V první půlce dubna se ve Štrasburku konalo důležité jednání velkého senátu ESLP. Případ se týká odborové asociace, která si stěžuje nato, že byla zbavena práva organizovat se a účastnit se veřejných akcí po přijetí opatření k řešení COVID-19 podle vyhlášky schválené švýcarskou Federální radou dne 13. března 2020.
S ohledem na to, že někteří klienti se na nás obracejí s žádostí o podání stížnosti k Evropskému soudu do Štrasburku v případě, kdy neúspěšně usilovali o povolení obnovy řízení, rozhodli jsme se zveřejnit tuto krátkou informaci, jak to s možností obracet se na ESLP v těchto věcech je.
Nikdo z těch, kdo procitli hned zjara a ani ti, kdož se z hořkého snu probudili postupně až během léta nebo s příchodem druhé kovidové „normalizace“, by neměl zapomenout, jak ostudnou roli sehrál a ještě sehraje současný Ústavní soud.
V souvislosti s řízením o zrušení „rouškového“ opatření jsme požádali Ministerstvo zdravotnictví, aby nám umožnilo nahlížet do spisu, který je v souvislosti s vydáváním těchto opatření veden. Odpověď ministerstva nás pobavila. Do spisu prý nemáme právo nahlížet.
K Evropskému soudu pro lidská práva doputovala opatření, kterými česká vláda omezovala základní práva občanů během tzv. nouzového stavu. Lidé se totiž nemohu smířit s tím, že by si exekutiva mohla dělat, co se jí zlíbí, aniž by nad ní byla aspoň nějaká soudní kontrola. Ústavnímu soudu, který české občany odbyl a nechal je na holičkách, proto hrozí, že sklidí mezinárodní ostudu.
Jak informuje ECHR Blog, řada mezinárodních institucí zdůraznila význam parlamentního a soudního dohledu nad vnitrostátními naléhavými politikami. Například generální tajemník Rady Evropy poznamenal, že jakákoli nouzová opatření „by měla být v souladu s ústavou […] a případně podléhat přezkumu ústavním soudem“.[1] Benátská komise zdůraznila význam parlamentního dohledu a soudního přezkumu, pokud jde o vyhlášení a prodloužení nouzového stavu.[2] Podobně OBSE požaduje silnější parlamentní dohled nad mimořádnými opatřeními.[3] OSN pak zdůraznila parlamentní kontrolu jako osvědčený postup a kritizovala slabý domácí dohled nad opatřeními exekutivy.[4]
Dnešního dne jsme se jako právní zástupci stěžovatelky z médií dověděli o tom, že Ústavní soud již odmítl její stížnosti proti vyhlášení nouzového stavu, krizovému opatření vlády a opatřením ministerstva zdravotnictví omezujícím pohyb osob. Pro ESLP bude nekompetentnost Ústavního soudu lahůdkou. Ústavní soud však jasně řekl, že řešit nouzový stav a chránit práva občanů je úkolem poslanců.