Evropský soud pro lidská práva právě zveřejnil statistiky rozhodovací činnosti za rok 2023. Jak si vedla Česká republika? V kolika případech bylo shledáno porušení Úmluvy ze strany českých soudů?

Za rok 2023 jen 2 porušení

Každoročně k ESLP za Českou republiku připutuje zhruba 300 stížností (v roce 2023 to bylo 343). Z nich je naprostá většina (přes 90%) odmítnuta pro nepřijatelnost usnesením. Pouze ve věcech, které projdou úvodním „sítem“, ESLP rozhoduje rozsudkem.

Zdroj: výroční zpráva ESLP za rok 2023

V roce 2023 bylo proti ČR vydáno celkem 9 rozsudků (ve zbylých případech ESLP rozhodoval usnesením). Pouze ve 2 případech pak ESLP shledal porušení alespoň jednoho ustanovení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Porušení práva na kontradiktornost řízení ve věci klienta, kterého jsme zastupovali

  1. února 2023 ESLP shledal porušení práva na spravedlivý proces ve věci Janáček proti České republice (stížnost č. 9634/17). Štrasburský soud dospěl závěru, že český ústavní soud porušil práva našeho klienta tím, že mu nedal možnost reagovat na vyjádření účastníků řízení o ústavní stížnosti. O případu jsme psali zde.

Porušení práva na život ve věci psychiatrického pacienta

  1. prosince 2023 ESLP shledal porušení pozitivních závazků ČR pod článkem 2 Úmluvy (právo na život) ve věci V proti České republice. Stížnost podala sestra pacienta, který v roce 2015 zemřel na psychiatrické. Jeho smrti předcházelo použití taseru policií.

Kompletní rozsudek je k dispozici zde.

Ve dvou případech ESLP vyhověl odvolání vlády

Česká republika byla úspěšná ve dvou případech před velkým senátem. Jednalo se o věci Grosam proti ČR a FU QUAN, s. r. o. proti ČR. O případu Grosam jsme psali už zde (poté, co ESLP nejprve dal za pravdu stěžovateli). Po rozhodnutí velkého senátu pak zde. O případu FU QUAN, s. r. o. jsme psali zde. Byť v obou případech stěžovatelé byli nejprve úspěšní, velký senát ESLP případy posoudil přísněji. Obě rozhodnutí velkého senátu ukazují, že je vhodné zapojit advokáta se zkušenostmi s judikaturou ESLP již v řízení před vnitrostátními soudy. ESLP totiž dal vládě za pravdu pouze proto, že stěžovatelé některé klíčové námitky vznesli až před ESLP a materiálně tak nesplnili podmínku vyčerpání vnitrostátních opravných prostředků.

Případ Grosam poukázal na značné nedostatky systému kárných řízení se soudci, státními zástupci a exekutory. Byť vláda nakonec před velkým senátem výsledek zvrátila ve svůj prospěch, připravuje se legislativa, která by systém změnila a na nedostatky vytýkané ze strany ESLP reagovala.