Evropský soud pro lidská práva právě zveřejnil statistiky rozhodovací činnosti za rok 2023. Jak si vedla Česká republika? V kolika případech bylo shledáno porušení Úmluvy ze strany českých soudů?
Za rok 2023 jen 2 porušení
Každoročně k ESLP za Českou republiku připutuje zhruba 300 stížností (v roce 2023 to bylo 343). Z nich je naprostá většina (přes 90%) odmítnuta pro nepřijatelnost usnesením. Pouze ve věcech, které projdou úvodním „sítem“, ESLP rozhoduje rozsudkem.
Zdroj: výroční zpráva ESLP za rok 2023
V roce 2023 bylo proti ČR vydáno celkem 9 rozsudků (ve zbylých případech ESLP rozhodoval usnesením). Pouze ve 2 případech pak ESLP shledal porušení alespoň jednoho ustanovení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Porušení práva na kontradiktornost řízení ve věci klienta, kterého jsme zastupovali
- února 2023 ESLP shledal porušení práva na spravedlivý proces ve věci Janáček proti České republice (stížnost č. 9634/17). Štrasburský soud dospěl závěru, že český ústavní soud porušil práva našeho klienta tím, že mu nedal možnost reagovat na vyjádření účastníků řízení o ústavní stížnosti. O případu jsme psali zde.
Porušení práva na život ve věci psychiatrického pacienta
- prosince 2023 ESLP shledal porušení pozitivních závazků ČR pod článkem 2 Úmluvy (právo na život) ve věci V proti České republice. Stížnost podala sestra pacienta, který v roce 2015 zemřel na psychiatrické. Jeho smrti předcházelo použití taseru policií.
Kompletní rozsudek je k dispozici zde.
Ve dvou případech ESLP vyhověl odvolání vlády
Česká republika byla úspěšná ve dvou případech před velkým senátem. Jednalo se o věci Grosam proti ČR a FU QUAN, s. r. o. proti ČR. O případu Grosam jsme psali už zde (poté, co ESLP nejprve dal za pravdu stěžovateli). Po rozhodnutí velkého senátu pak zde. O případu FU QUAN, s. r. o. jsme psali zde. Byť v obou případech stěžovatelé byli nejprve úspěšní, velký senát ESLP případy posoudil přísněji. Obě rozhodnutí velkého senátu ukazují, že je vhodné zapojit advokáta se zkušenostmi s judikaturou ESLP již v řízení před vnitrostátními soudy. ESLP totiž dal vládě za pravdu pouze proto, že stěžovatelé některé klíčové námitky vznesli až před ESLP a materiálně tak nesplnili podmínku vyčerpání vnitrostátních opravných prostředků.
Případ Grosam poukázal na značné nedostatky systému kárných řízení se soudci, státními zástupci a exekutory. Byť vláda nakonec před velkým senátem výsledek zvrátila ve svůj prospěch, připravuje se legislativa, která by systém změnila a na nedostatky vytýkané ze strany ESLP reagovala.