Včera velký senát Evropského soudu pro lidská práva odmítnul jako nepřijatelnou stížnost pana Grosama na nedostatky českého systému kárného řízení. Toto rozhodnutí následovalo po rozsudku „malého“ senátu (č. 19750/13), o kterém jsme již psali zde. Pokud ovšem tento „úspěch“ povede orgány ČR k tomu, že současný systém ponechá ve stávající podobě, dá se očekávat, že brzy někdo opět uspěje ve Štrasburku se stížností.
Jaké nedostatky ESLP českému systému vytýkal?
V rozsudku ze dne 23. 6. 2022 ESLP konstatoval, že došlo k porušení pravidel spravedlivého procesu u stěžovatele, který dostal od kárného senátu Nejvyššího správního soudu pokutu ve výši 350 tisíc korun. ESLP nesouhlasil s námitkami vlády, že se povahou nejednalo o řízení o trestním obvinění ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Podle ESLP se naopak v kárném řízení tento článek uplatní.
ESLP se rovněž ztotožnil s námitkou stěžovatele, že jednoinstanční rozhodování kárných senátů NSS nesplňuje požadavek, aby soud alespoň v jedné odvolací instanci provedl efektivní přezkum požadavků vyplývajících z čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Proti rozhodnutí NSS je sice možné podat ústavní stížnost, ale Ústavní soud neprovádí úplný a efektivní přezkum věci a nebyl tak způsobilý napravit případná pochybení při rozhodování v prvním stupni.
Proč byla stížnost nakonec prohlášena za nepřijatelnou?
Rozšířený senát ESLP se ztotožnil s námitkou vlády, že stížnost byla podána opožděně, protože klíčová argumentace byla uplatněna teprve až poté, kdy byl případ komunikován vládě a ne již při podání stížnosti. Toto ukazuje, že je vhodné podání stížnosti svěřit odborníkovi, protože následky jinak mohou být fatální. Vláda se prakticky vždy zaměří na formální nedostatky a snaží se jimi případ zvrátit ve svůj prospěch.
Nový stěžovatel by mohl znovu uspět
Pokud aktuální rozhodnutí ESLP povede k tomu, že ČR ustoupí od záměru systém kárného řízení se soudci, státními zástupci či exekutory přizpůsobit požadavkům judikatury ESLP, je velmi dobře možné, že příště již uspějí stěžovatelé.
Velký senát ESLP se věcnými argumenty nezabýval, ale není vůbec jisté, že by se neztotožnil s posouzením, které v odsuzujícím rozsudku již ESLP jednou uvedl.