Jak informovala média, kárný senát Nejvyššího správního soudu dnes odvolal z funkce brněnského exekutora J. Homolu. Důvodem byly neodůvodněné převody desítek milionů korun. Proti rozhodnutí není odvolání přípustné, což právě může být problém z hlediska toho, že odvolání z funkce nepochybně spadá pod tzv. trestněprávní sankce podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Evropský soud pro lidská práva v rozsudku Hanževački proti Chorvatsku dospěl k závěru o porušení čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Podle ESLP stěžovatel neměl zajištěn efektivní přístup k soudu z důvodu nepředvídatelné retroaktivní aplikace kritérií pro přípustnost ústavní stížnosti ve vztahu k podmínkám detence ve věznici.
Včera velký senát Evropského soudu pro lidská práva odmítnul jako nepřijatelnou stížnost pana Grosama na nedostatky českého systému kárného řízení. Toto rozhodnutí následovalo po rozsudku „malého“ senátu (č. 19750/13), o kterém jsme již psali zde. Pokud ovšem tento „úspěch“ povede orgány ČR k tomu, že současný systém ponechá ve stávající podobě, dá se očekávat, že brzy někdo opět uspěje ve Štrasburku se stížností.
Kancelář vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Evropským soudem pro lidská práva vydává už od roku 2013 svůj zpravodaj o rozhodnutích štrasburského soudu s cílem přiblížit jeho rozhodovací činnost. Právě bylo zveřejněno první letošní číslo tohoto zpravodaje. V něm zmocněnec informuje také o rozhodnutí Janáček proti ČR, kterého jsme u ESLP dosáhli.
Dnešního dne Evropský soud pro lidská práva ve věci Janáček proti České republice shledal, že Ústavní soud porušil práva našeho klienta tím, že mu nedal možnost reagovat na vyjádření účastníků řízení o ústavní stížnosti.
Dnes Evropský soud pro lidská práva akceptoval žádost české vlády o postoupení věci č. 19750/13 velkému senátu. O přelomovém rozsudku ESLP proti ČR ve věci stížnosti pana Grosama, jsme už informovali zde.
V dnes vyhlášeném rozsudku Grosam v. Česká republika (č. 19750/13) Evropský soud pro lidská práva dospěl k závěru o porušení pravidel spravedlivého procesu u stěžovatele, který dostal od kárného senátu Nejvyššího správního soudu pokutu ve výši 350 tisíc korun. ESLP nesouhlasil s námitkami vlády (která se opírala mimo jiné o plenární nález Ústavního soudu Pl. ÚS 33/09, že se povahou nejednalo o řízení o trestním obvinění ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Podle ESLP se naopak v kárném řízení tento článek uplatní.
Městský soud v Praze rozhodl po několikaleté anabázi, že obce a města musí umožnit osobám, které prokáží právní zájem, nahlížení do spisu k pořizovanému územnímu plánu. Jednalo se o spor vlastníka nemovitosti s Magistrátem hlavního města Prahy, který se urputně brání přístupu do spisu o pořizování Metropolitního plánu. (Soud řešil rozhodnutí ministerstva pro místní rozvoj o odvolání proti rozhodnutí Magistrátu).
Naše skvělá vláda právě oznámila, že v reakci na návrat koronaviru z prázdninové dovolené zavede od září zase na celostátní úrovni roušky. Lidi to přirozeně zvedá ze židle a rádi by se právně bránili. Proto je dobré se podívat, jak to s právními kroky proti rouškám zatím vypadá.
Plénum Ústavního soudu zamítlo návrh Okresního soudu v Liberci na zrušení § 11 písm. g) zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství ve slovech „je-li exekučním titulem exekutorský zápis nebo notářský zápis“. Ústavní soud konstatoval, že z ústavního pořádku nevyplývá, že by rozhodování o zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce bylo výkonem pravomoci, jež by musela být svěřena vždy výlučně soudcům. Dále pak zdůraznil, změny, které doznala zákonná úprava od vydání nálezu sp. zn. Pl. ÚS 31/10. Zákon o vyšších soudních úřednících dnes již vylučuje, aby soudní řízení skončilo rozhodnutím vydaným vyšším soudním úředníkem bez možnosti podat proti tomuto rozhodnutí opravný prostředek, o němž by […]