Kancelář vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Evropským soudem pro lidská práva vydává už od roku 2013 svůj zpravodaj o rozhodnutích štrasburského soudu s cílem přiblížit jeho rozhodovací činnost. Právě bylo zveřejněno první letošní číslo tohoto zpravodaje. V něm zmocněnec informuje také o rozhodnutí Janáček proti ČR, kterého jsme u ESLP dosáhli.
Připomínáme, že v dané věci (č. 9634/17, rozsudek ze dne 2. února 2023) ESLP konstatoval, že v řízení o ústavní stížnosti došlo k porušení práva stěžovatele na spravedlivý proces ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy, protože Ústavní soud mu nezaslal k vyjádření písemná stanoviska, která si vyžádal od obecných soudů.
Více jsme o rozhodnutí psali zde.
Co je obsahem aktuálního čísla Zpravodaje?
Kancelář obsah aktuálního čísla shrnuje takto:
V části věnované občanskému právu najdete předně rozsudek I. M. a ostatní proti Itálii, kde se Soud zabýval povinností dětí setkávat se po rozchodu rodičů se svým násilnickým otcem, aniž by příslušné orgány přijaly přiměřená opatření na jejich ochranu, jako např. nařízení schůzek na vhodném místě či v přítomnosti psychologa. Ve věci D. B. a ostatní proti Švýcarsku, která se týkala uznání rodičovství jednoho z členů stejnopohlavního páru u dítěte narozeného skrze náhradní mateřství, zase Soud zdůraznil, že naplnění nejlepšího zájmu dítěte se nemůže odvíjet od sexuální orientace jeho rodičů.
Z oblasti trestního práva ve Zpravodaji naleznete například rozsudek Zemmour proti Francii, kde Soud upozornil, že svoboda projevu nechrání nesnášenlivé výroky na adresu určité náboženské komunity jako celku, a to zejména pokud tyto výroky mají potenciál vést ke společenským konfliktům a nepokojům. Ve dvou případech proti České republice (B. Ü. a Sládková) Soud shledal, že tvrzené špatné zacházení se stěžovateli ze strany policistů nebylo účinně vyšetřeno a stěžovatelům nebyla zajištěna náležitá participace na řízení.
V oblasti správního práva je významný rozsudek Mortier proti Belgii, kde se Soud poprvé vyslovil k otázce, co je obsahem pozitivního závazku státu zabránit zneužití institutu eutanazie. Uniknout by vám neměl ani rozsudek Basu proti Německu, v němž se Soud zabýval tzv. rasovým profilováním, tj. postupem policie, kdy tato vybírá kontrolované osoby pouze či zejména na základě jejich rasy nebo barvy pleti.