6. prosince 2022 Evropský soud pro lidská práva (ESLP) rozhodl ve věci Pannon Plakát Kft a další proti Maďarsku (stížnost č. 39859/14), že došlo k porušení článku 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě. Právo na pokojné užívání majetku společností bylo porušeno v důsledku právní úpravy bezodkladně zakazující silniční reklamní panely, neboť tím byla znemožněna podstatná část jejich podnikání.
Dnes Evropský soud pro lidská práva akceptoval žádost české vlády o postoupení věci č. 19750/13 velkému senátu. O přelomovém rozsudku ESLP proti ČR ve věci stížnosti pana Grosama, jsme už informovali zde.
Již několik let může stát všechna svá podání k Evropskému soudu pro lidská práva zasílat elektronicky. Pro stěžovatele taková možnost bohužel existuje pouze v omezené podobě. Kdy tedy do Štrasburku psát běžnou poštou a kdy je k dispozici online cesta?
V úterý 18. října 2022 Evropský soud pro lidská práva zprovoznil novou platformu pro sdílení znalostí o judikatuře štrasburského soudu. Cílem je usnadnit stěžovatelům, jejich advokátům i státním institucím (včetně soudů) přístup k aktuálním závěrům ESLP v různých oblastech.
Evropský soud pro lidská práva vytvořil speciální webovou platformu pro elektronické podání návrhu na předběžné opatření. Jde o výjimečný prostředek, jak je možné u ESLP rychle dosáhnout určité ochrany (délka řízení o běžné stížnosti je několik let).
S ohledem na to, že někteří klienti se na nás obracejí s žádostí o podání stížnosti k Evropskému soudu do Štrasburku v případě, kdy neúspěšně usilovali o povolení obnovy řízení, rozhodli jsme se zveřejnit tuto krátkou informaci, jak to s možností obracet se na ESLP v těchto věcech je.
Nejvyšší soud se v rozsudku ze dne 10. 8. 2022 vyjádřil k možnosti požadovat náhradu újmy podle zákona č. 82/98 Sb. v případě, kdy bylo vydáno rozhodnutí v řízení, kterého se poškozený nemohl účastnit a nešlo tedy splnit požadavek, aby byl účastníkem předmětného řízení.
V dnes vyhlášeném rozsudku Grosam v. Česká republika (č. 19750/13) Evropský soud pro lidská práva dospěl k závěru o porušení pravidel spravedlivého procesu u stěžovatele, který dostal od kárného senátu Nejvyššího správního soudu pokutu ve výši 350 tisíc korun. ESLP nesouhlasil s námitkami vlády (která se opírala mimo jiné o plenární nález Ústavního soudu Pl. ÚS 33/09, že se povahou nejednalo o řízení o trestním obvinění ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Podle ESLP se naopak v kárném řízení tento článek uplatní.
Ve čtvrtek 17. 3. 2022 Evropský soud pro lidská práva zveřejnil rozsudek ve věci FU QUAN, s. r. o. proti České republice. Šlo o společnost, která dovážela do ČR zboží z Číny. Proti jejím společníkům bylo vedeno trestní stíhání a zároveň byl zajištěn majetek společnosti. Po zproštění společníků obžaloby, trvalo státním orgánům další rok a 4 měsíce, než byl zajištěný majetek společnosti navrácen. Společnost se pak u soudů neúspěšně domáhala odškodnění za jeho znehodnocení. Soudci ESLP dospěli k závěru, že došlo k porušení práva společnosti na ochranu majetku.
Jak jsem už psal, protokol č. 15 od začátku února 2022 zkrátí lhůtu na podání stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva ze 6 na 4 měsíce. Nyní se ale začínají množit dotazy ohledně toho, jak to je s řízeními, které skončily před uvedeným datem. Pokud někdo obdržel finální rozhodnutí ve věci v srpnu 2021, může ještě lhůtu „stihnout“?