Spornou otázkou, kterou mnohé obce řeší, je, zda se náhrada za vydání stavební uzávěry poskytuje v souladu s § 102 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon“) i v situacích, kdy od účinnosti územního plánu (jeho změny), který umožnil využití pro výstavbu, uplynulo více než 5 let. Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „nový stavební zákon“), který už brzy vstoupí v účinnost, navíc obsahuje odlišnou regulaci. Pojďme se tedy na problém podívat blíže.
Otázka: Může vlastník po obci žádat náhradu za vymezení územní rezervy?
Nejvyšší správní soud se dostal k rozhodování zajímavé kauzy opepřené otázkou církevních restitucí. Na stůl se mu totiž dostala kasační stížnost obce Ořech proti rozsudku Krajského soudu v Praze, kterým byl zrušen regulační plán na návrh Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze. Ve věci NSS už jednou rozhodoval, a to o tom, jestli byl nebo nebyl návrh na zrušení opatření obecné povahy opožděný (tehdy ho ještě bylo možno podat ve tříleté lhůtě, dnes je to jen jeden rok), když bylo na regulačním plánu špatně vyznačeno datum účinnosti.
Územní plány skýtají mnohá úskalí. Jedním z nich je územní rezerva. Nově ji upravuje zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon v § 23b (dříve byla definována v jiném ustanovení). Jedná se o plochu nebo koridor, které jsou vymezené v územně plánovací dokumentaci pro využití, jehož potřebu a plošné nároky je třeba následně prověřit. Nejčastěji jsou územní rezervy vymezovány pro koridory dopravní infrastruktury, kdy územní plány přebírají tyto plánované dopravní stavby ze zásad územního rozvoje.
V praxi se setkáváme s problémy ohledně toho, jak vyložit plynutí lhůty podle § 102 odst. 3 stavebního zákona. Jsem přesvědčen, že je v tomto případě nutno respektovat ústavněprávní zásadu in dubio pro libertate a upřednostnit výklad, který méně zasahuje do vlastnického práva vlastníka předmětného pozemku. Je totiž vždy na obci, zda se rozhodne v rámci nového územního plánu určitý pozemek určit k zastavění, či nikoli. Náhrady podle § 102 stavebního zákona Právní úprava obsažená v § 102 odst. 2 stavebního zákona říká: „Vlastníkovi pozemku, kterému vznikla prokazatelná majetková újma v důsledku zrušení určení pozemku k zastavění na základě změny územního plánu nebo vydáním nového územního plánu, náleží náhrada vynaložených nákladů na přípravu výstavby v […]