Územní rezerva v územním plánu: na co si dát pozor

Územní plány skýtají mnohá úskalí. Jedním z nich je územní rezerva. Nově ji upravuje zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon v § 23b (dříve byla definována v jiném ustanovení). Jedná se o plochu nebo koridor, které jsou vymezené v územně plánovací dokumentaci pro využití, jehož potřebu a plošné nároky je třeba následně prověřit. Nejčastěji jsou územní rezervy vymezovány pro koridory dopravní infrastruktury, kdy územní plány přebírají tyto plánované dopravní stavby ze zásad územního rozvoje.

Jak se počítá pětiletá lhůta podle § 102 odst. 3 SZ, po jejímž uplynutí vlastník nemá právo na náhradu za změnu v území?

V praxi se setkáváme s problémy ohledně toho, jak vyložit plynutí lhůty podle § 102 odst. 3 stavebního zákona. Jsem přesvědčen, že je v tomto případě nutno respektovat ústavněprávní zásadu in dubio pro libertate a upřednostnit výklad, který méně zasahuje do vlastnického práva vlastníka předmětného pozemku. Je totiž vždy na obci, zda se rozhodne v rámci nového územního plánu určitý pozemek určit k zastavění, či nikoli. Náhrady podle § 102 stavebního zákona Právní úprava obsažená v § 102 odst. 2 stavebního zákona říká: „Vlastníkovi pozemku, kterému vznikla prokazatelná majetková újma v důsledku zrušení určení pozemku k zastavění na základě změny územního plánu nebo vydáním nového územního plánu, náleží náhrada vynaložených nákladů na přípravu výstavby v […]