Ministerstvo vnitra připravilo nový zákon o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně dalších zákonů (zákon o kritické infrastruktuře), kterým se mj. jiné mění i zákon č. 240/2000 Sb., krizový zákon. Promítnou se do něj zkušenosti státu z doby covidové, což znamená jediné: zpřísnění právní úpravy, aby příště, až stát zase dostane chuť na omezování lidských práv a svobod, „neproklouzla ani myš“.
Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 5. 12. 2023 vyhověl našemu dovolání a zrušil zamítavé rozsudky nižších soudů. O nároku na odškodnění za omezení podnikání našeho klienta tak soudy budou muset rozhodovat znovu.
Konečně mám jednu radost v životě. Senát Městského soudu, kterému šéfuje soudce Výborný (ano, to je ten, který na jaře zrušil některá mimořádná opatření a který na rozdíl od soudců Ústavního soudu funguje a hájí spravedlnost a právní stát), rozhodl ve prospěch lidí a jejich práva domáhat se soudní ochrany před zásahy státu.
Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. (Ústava ČR, článek 2 odst. 3).
S obrovskou úlevou jsme si přečetli rozsudek Nejvyššího správního soudu, kterým zamítl naši kasační stížnost proti rozhodnutí Městského soudu v Praze. Domáhali jsme se přezkumu neslavných krizových opatření vlády z doby našeho „nouzového stavu“.
Podle krizového zákona je dána odpovědnost státu za škodu způsobenou krizovými opatřeními vlády. Řadě osob také byla škoda v důsledku krizových opatření způsobena. Níže poskytujeme bezplatný návod, jak je možné uplatnit nárok vůči státu – se zaměřením na škodu způsobenou přeshraničním pracovníkům. Pokud se jedná podnikatele v ČR, je zde několik právních režimů a v části bude pravděpodobně vhodnější uplatnit škodu ne podle krizového zákona, ale podle zákona č. 82/98, jak píšeme zde.
Řada podnikatelských subjektů je stále škrcena drastickými opatřeními exekutivy. Přitom přibývá kritiky ze strany právníků i ekonomů. Pojďme stručně shrnout, proč zákazy nejsou v souladu se zákonem a ústavou:
Na rozdíl od naší ministryně Schillerové nebo předsedy České advokátní komory se domníváme, že si podnikatelé zaslouží, aby se k nim stát choval slušně. V situaci, kdy mnohým zcela zamezil v podnikání a mnoha jiným v důsledku nepředvídatelných kroků státu výrazně poklesly příjmy, je třeba, aby stát přijal za svoje kroky odpovědnost. Zatím se podnikatelé nedočkali čestného jednání ze strany vlády. Proto se domníváme, že je plně oprávněné, aby žádali náhrady.
Lze si jen s maximálními obtížemi představit, že mají podnikatelé neodolatelnou chuť pustit se do sporů se státem o náhradu škod. Jednak vědí, že dokazování bude mimořádně náročné, jednak vědí, že se stát bude tvrdě bránit, jednak vědí, že to bude na řadu let a do té doby stejně buď jejich byznys padne, nebo se nějak zmátoří. A jednak se jim třeba ani nechce.
Motto: „Tisíc miliard bychom poskytli živnostníkům a firmám naší ekonomiky,“ informoval o možných kompenzacích pro českou ekonomiku Babiš. Berme to jako veřejný příslib, že vláda je připravena nahradit občanům a firmám to, co způsobila svými mnohdy neuváženými a příliš drastickými krizovými opatřeními, které se nedrží zákonem požadovaných postupů. Pokud Vám tedy jejich vydáním byla způsobena škoda, můžete požadovat, aby vám ji stát uhradil. Níže přinášíme návod, jak na to.