Nový stavební zákon č. 284/2021 Sb., který bude pro oblast územního plánování podle jeho poněkud zvláštních přechodných ustanovení platit až od 1. 7. 2024, upravuje mimo jiné plánovací smlouvy. Ty označuje za veřejnoprávní, i když v naprosté většině případů smlouvy obcí s investory žádný veřejnoprávní prvek nemají, naopak obsahují jen soukromoprávní závazky.
Zajímavou kauzu řešil před nedávnem Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Informujeme o ní, neboť se dotýká oblasti smluv s investory a v podstatě potvrzuje nepřípustnost tzv. započítávání příspěvku na vybudovanou infrastrukturu. Městu hrozila pokutu milion korun, ale nakonec byla snížena na „pouhých“ 400 000,- Kč. Chcete-li vědět, jak celá kauza proběhla a hlavně jak se na ni dívali úředníci z ÚOHS, čtěte dál.
Referenda o větrných elektrárnách patrně ve své „popularitě“ časem nahradí ta o hernách a automatech. Občané totiž nějak odmítají pochopit, že v jejich zájmu, aby si za humny nechali postavit farmu obřích větrníků. Jedním z posledních „všelidových“ hlasování o větrných elektrárnách bylo to, které se konalo v polovině května a letošního roku v obci Stará Červená Voda. Občané dali větrníkům jasnou stopku. To samozřejmě neznamená, že by bylo jisté, že v katastru obce nevyrostou, ale je to jeden z kroků, který by měly učinit všechny samosprávy, které zajímá, co si jejich občané myslí.
Je zřejmé, že snahy o budování obřích farem větrných elektráren po novele stavebního zákona naberou na síle. Ukazuje se také, že investoři se budou pokoušet obcím učinit nabídky, „které nelze odmítnout“ – několik milionů do obecní pokladny, které mají zajistit odkývání každého záměru. Protože je vždycky lepší být připraven, nežli překvapen a neprodat zájmy samosprávy a jejích občanů lacino, dovolujeme si věnovat otázkám spojeným s větrníky další článek.
Otázka: Může být uzavřením plánovací smlouvy podmíněn i regulační plán z podnětu?
Od konce ledna 2023 je účinný zákon č. 19/2023 Sb., kterým se mimo jiné změnil stavební zákon. Snahou novelizace je znemožnit obcím a jejich občanům bránit se proti nechtěným a mnohdy mimořádně problematickým větrníkům a rozhodovat o tom, jak dobře a kvalitně se bude v místě žít. Doteď totiž obce skrze územní plány měly možnost rozhodovat o tom, kde budou či nebudou větrné elektrárny stát, dnes jim hrozí, že o tuto možnost a „právo veta“ přijdou.
Otázka: Je pořizovatel územního plánu vázán smlouvou s investorem?
Otázka: Může ministerstvo vnitra kontrolovat usnesení zastupitelstva obce, kterým byla schválena smlouva s investorem?
Otázka: Schvaluje smlouvu obce s investorem rada nebo zastupitelstvo?
Před Nejvyšší správní soud se dostala zajímavá kauza týkající se stavební uzávěry města Rokytnice nad Jizerou. Krajský soud podstatnou část návrhu jednoho dotčeného vlastníka zamítl, ale důvodným shledal návrh na zrušení čl. 3 napadeného opatření. Tímto článkem podle názoru krajského soudu město překročilo pravomoc jemu svěřenou v § 99 odst. 1 a 3 stavebního zákona, a částečně tak rovněž zvýhodnilo (bez dalšího procesu rozhodování) určitou selektivní skupinu osob (stavebníků), kteří mají s městem uzavřenou smlouvu o spolupráci. Jak se k věci vyjádřil NSS, který kasační stížnost vlastníka zamítl?