Jeden investor chtěl realizovat výrobně-skladovací areál, ale obec, kde měla stavba vzniknout, si řekla, že o nic takového zájem nemá, a z ploch výroby v územním plánu udělala plochy zemědělské (tedy nezastavitelné). Takových změn jsou desítky a případ sám o sobě kvůli pasivitě vlastníka v procesu územního plánování zajímavý není. Na celé věci je pozoruhodná jedna maličkost: otázka, jestli obec řádně schválila smlouvu s létajícím pořizovatelem, resp. jestli se tedy stala nebo ne pořizovatelem svého vlastního územního plánu. Je třeba zdůraznit, že daná obec má jak zastupitelstvo, tak radu, což je důležitý aspekt.
Otázka: Může dodatek ke smlouvě, kterou muselo schvalovat zastupitelstvo, schválit jen rada obce?
Otázka: Rozhoduje o tom, že obec nabude do vlastnictví kanalizaci a pozemní komunikace rada nebo zastupitelstvo?
Otázka: Může si zastupitelstvo v obci, kde se nevolí rada, vyhradit všechny pravomoci, které jinak patří pouze radě?
Otázka: Který orgán schvaluje připomínky obce k územnímu plánu?
Otázka: Schvaluje smlouvu obce s investorem rada nebo zastupitelstvo?
Ústavní právník Jan Wintr pro Právo 29. 9. 2020 napsal další komentář, kde kritizuje fakt, že při vydávání omezujících opatření ministerstvo zdravotnictví překračuje svou pravomoc podle § 69 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví.
O tom, že správní soudy zatím odmítají rušit mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví nebo hygienických stanic jsme už psali. V pondělí se k zastáncům roušek na úkor lidských a občanských práv přidal Krajský soud v Ostravě, včera jsme obdrželi další kreativní rozsudek od Městského soud v Praze. Momentálně naše práva stojí a padají na Nejvyšším správním soudu, u kterého se shromáždily kasační stížnosti sepsané v rouškových sporech (a taky ta ve věci Ondřeje Dostála, kde se řeší, jestli je možné za nouzového stavu vydávat jen krizová opatření nebo také mimořádná opatření – ačkoli ono je to nakonec fuk, když mají stejný obsah).
Od března letošního roku stát šikanuje občany a nařídil jim, aby si sami ušili roušky a následně si je nasadili. Povolal zástupy policistů, kteří neměli řadu měsíců nic lepšího na práci, než kontrolovat, zda lidé mají dostatečně zakrytý nos a ústa. Jsme přesvědčeni, že ministr ani hygienické stanice nemají k takovému nařizování vůbec oprávnění.