NSS: Povaha souhlasu policie podle zákona o pozemních komunikacích

Nejvyšší správní soud dnes rozhodoval zajímavou otázku – jaká je povaha souhlasu vydávaného Policií ČR podle § 29 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.  V tomto ustanovení, které se týká pevných překážek na pozemních komunikacích, se říká: Pevnou překážku lze umístit na pozemní komunikaci pouze na základě povolení silničního správního úřadu vydaného po projednání s vlastníkem dotčené pozemní komunikace a se souhlasem Ministerstva vnitra, jde-li o dálnici, v ostatních případech se souhlasem Policie České republiky. Povolení lze vydat pouze za předpokladu, že nebude ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu a že žadatel o vydání povolení zajistí na svůj náklad všechna potřebná opatření.

NSS: zájem obce není vždy veřejným zájmem

Nejvyšší správní soud rozhodoval ve věci dodatečného povolení stavby pozemní komunikace potřebné pro 25 nových rodinných domů. Pro samosprávy je zajímavý jeden závěr NSS: „Stěžovatelka dále brojila proti závěru krajského soudu, že dodatečně povolovaná stavba byla v souladu s veřejným zájmem. K tomu stěžovatelka uvádí, že pokud jako obec uplatnila negativní stanovisko k žádosti o dodatečné povolení stavby, jedná se o vyjádření veřejného zájmu, s nímž je posuzovaná stavba v rozporu. I v této otázce se Nejvyšší správní soud ztotožňuje s názorem krajského soudu, který odmítl argumentaci stěžovatelky, že by jakýkoli zájem vyjádřený orgány obce bylo třeba vždy považovat za veřejný zájem, a to mj. s odkazem na § 2 […]

NSS: překvapivý závěr k účasti spolků v řízeních podle stavebního zákona

Nejvyšší správní soud řešil otázku účastenství spolku, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny, v územním řízení podle stavebního zákona. Zrušil rozsudek Krajského soudu v Praze se zajímavým odůvodněním.

NSS: dřívější výstavba nelegalizuje novou, která je v rozporu s územním plánem

Nejvyšší správní soud tentokrát rozhodoval v další územně plánovací kauze. Spor se týkal otázky, zda je či není možné na ploše bydlení městského nízkopodlažního umístit 4 betonové garážové kontejnery.

NSS k „právu“ na vlastní čističku a studnu

Nejvyšší správní soud rozhodoval v zajímavé věci – o tom, jestli je možné při povolování výstavby vyžadovat napojení na kanalizaci nebo ne. V brněnském Žebětíně si jeden vlastník chtěl postavit dům a napojit ho na domovní čističku a jímku. Jeho žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby vrtané studny a domovní čističky odpadních vod (dále jen „ČOV“) ale stavební úřad zamítnul, jelikož obdržel závazné stanovisko Magistrátu města Brna, odboru vodního a lesního hospodářství a zemědělství, v němž dotčený orgán vyjádřil nesouhlas s umístěním stavby ČOV.

Dotaz č. 182: Stromový domek v obci bez územního plánu

Otázka: Je možné postavit na lesním pozemku stromový domek k následnému sezónnímu pronájmu? Naše obec, včetně tohoto pozemku (neplodná půda/ostatní plocha) nemá územní plán a nám tak nastává otázka, zda je možné si zde postavit stromový domek o zastavěné ploše cca 24 m2? Případně za jakých podmínek je toto možné?

NSS k ateliérům namísto bytů

Někdy se české soudy zdají být neskonale naivními institucemi, nebo možná mají soudci štěstí na dobré sousedy, a tak nechápou utrpení, kterým musí mnozí lidé procházet. Jinak si lze jen těžko vysvětlit, proč se více neperou za to, aby developeři nemohli snadno provádět jednu ze svých nekalých praktik – budování ateliérů, které pak vydávají za klasické byty. O ateliérech namísto bytů rozhodoval v těchto dnech i Nejvyšší správní soud. Co řekl, se povíme v tomto textu.

Odvolací stavební úřad se zastal práv opomenutého účastníka

Stavební odbor hlavního města Prahy vyhověl našemu odvolání a zrušil rozhodnutí úřadu městské části, kterým bylo vydáno stavební povolení. Důvodem bylo zejména to, že s naším klientem nebylo jednáno jako s účastníkem řízení. Navíc rozhodnutí bylo vydáno bez řádných souhlasů podle § 184a odst. 2 stavebního zákona.

NSS ke komínům a pocitům strachu a deprese z nich

Zajímavou otázkou se dnes zabývali soudci Nejvyššího správního soudu. Rozhodovali o tom, zda se správní orgány dostatečně vypořádaly s otázkou, zda imise z komína zasáhnou okna v patře sousedního domu. NSS zrušil jak rozhodnutí Krajského soudu v Praze, tak Krajského úřadu Středočeského kraje a věc vrátil správnímu úřadu k dalšímu řízení. Proč? To si nyní řekneme.