Nejvyšší správní soud musel řešit spor o to, jestli dodržení regulativu zastavěnosti pozemku může nebo nemůže zasáhnout do veřejných subjektivních práv sousedů. Dospěl k závěru, že ano.
Nejvyšší správní soud řešil poněkud komickou stížnost vlastníka nespokojeného s tím, že mu územní plán z roku 2022 vymezil na pozemku biokoridor. Tenkrát si toho ale pán nevšiml, a tak se pokoušel regulaci řešit až skrze návrh na zrušení změny, která ale pravidla pro jeho pozemek nijak neměnila. NSS si samozřejmě jen zaťukal na čelo a stížnost odmítl. Být vlastníkem, který se o svoje pozemky nestará, se holt nevyplácí.
Nejvyšší správní soud řešil případ, kdy obec začala pořizovat změnu, do které původně zahrnula i pozemek jedné vlastnice, posléze ale částečně ukončila pořizování změny – právě ve vztahu k pozemku. NSS řekl, že se sice vlastnice nemůže domáhat přezkumu opatření obecné povahy – změny územního plánu, ale mohlo by jít o nezákonný zásah.
Nejvyšší správní soud dostal možnost upřesnit, jak se dívá na věcnou aktivní legitimaci spolků ve sporech o územně plánovací dokumentaci. Zdůraznil, že je třeba zhodnotit, co spolek doopravdy pro území obce nebo kraje dělá.
Jedna obec se poměrně dlouho a komplikovaně snažila zabránit tomu, aby na jejím území vyrostla další malá vodní elektrárna, která navíc měla fungovat v místě, které je čile využíváno místními i přespolními k rekreaci. Územní plán, který chrání lokalitu před znehodnocením u soudu obstál.
Nejvyšší správní soud rozhodoval o tom, jestli má městská část Brna stejná práva jako městská část Prahy. Dospěl k závěru, že nikoliv.
Nejvyšší správní soud řešil otázku účastenství spolku, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny, v územním řízení podle stavebního zákona. Zrušil rozsudek Krajského soudu v Praze se zajímavým odůvodněním.
Nejvyšší správní soud rozhodoval o územní plánu obce Dobrovice. Usnesení Krajského soudu v Praze o odmítnutí návrhu na zrušení opatření obecné povahy – změny předmětného územního plánu, zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Proč, to si řekneme v našem novém článku. Případ je poměrně zajímavý a stojí za přečtení.
Krajský soud v Ostravě – pobočka Olomouc vydal před časem zvláštní rozhodnutí, když nepřipustil aktivní procesní legitimaci lokálně působícího ekologického spolku k podání návrhu na zrušení části územního plánu. Ve věci přitom šlo o vynímání cenných zemědělských půd ze ZPF a chybějící ochranu před změnami klimatu. Spolek jsme zastupovali u Nejvyššího správního soudu a máme radost, že náš klient uspěl. Věc se nyní vrací zpět do Olomouce.
Od nálezu Ústavního soudu I. ÚS 59/14 už nějaký ten čas uplynul a je jistě zajímavé podívat se na to, jak se dnes dívají správní soudy na aktivní legitimaci spolku. V listopadu 2022 rozhodoval Krajský soud v Praze o návrhu Okrašlovacího spolku U Starého mostu na zrušení Změny č. 4 Územního plánu města Kostelec nad Labem. Je nutno hned zkraje zdůraznit, že se jedná o mimořádný případ, neboť spolek se nedomáhal své aktivní legitimace z důvodu ochrany přírody a krajiny nebo jiných zájmů, ale poněkud netradičně z titulu vlastnického práva a porušení práva na podnikání. Přesto se ale soud obšírněji vyjádřil k možnostem spolku územní plán napadat a tyto možnosti […]