Nejvyšší správní soud se zabýval sporem, ve kterém osoba zúčastněná na řízení o návrhu na zrušení části územního plánu nesouhlasila s tím, že soud zrušil regulaci v ploše pouze ve vztahu k pozemku navrhovatelky a domáhala se, aby i vůči jejím pozemkům byla regulace zrušena. NSS ale potvrdil, že takový postup není možný a že si každý vlastník má podat svůj vlastní návrh, když chce územní plán přezkoumat. Ještě že tak, protože osoby zúčastněné tu a tam mají podobné zcestné nápady a zcela zbytečně se s obcemi soudí.
Dne 2. září 2025 byla ve sbírce zákonů zveřejněna novela soudního řádu správního (s.ř.s.), která zavádí některé poměrně podstatné změny. Budou se týkat kupř. přezkumu negativních závazných stanovisek nebo incidenčního přezkumu opatření obecné povahy. Změny jsou účinné od 1. 1. 2026.
Nejvyšší správní soud rozhodoval o tom, jestli má městská část Brna stejná práva jako městská část Prahy. Dospěl k závěru, že nikoliv.
Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu rozhodoval díky sporům z doby covidí zajímavou otázku, která má dopad i do řízení o územních plánech: „Je osoba zúčastněná na řízení ve smyslu § 34 s. ř. s., nebo osoba, která se tohoto postavení domáhá, osobou oprávněnou k podání kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu o odmítnutí návrhu nebo zastavení řízení podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.“?
Připravili jsme tento návod, jak se občané mohou připojit k návrhu na zrušení opatření obecné povahy jako osoby zúčastněné na řízení (což má tu výhodu, že nemusíte na rozdíl od navrhovatelky platit soudní poplatek).