Soudy k veřejným prostranstvím s pozemní komunikací (§ 22 vyhlášky)

Při nové výstavbě se často řeší, jestli budou domy zpřístupněny kapacitně vyhovující pozemní komunikací a jestli je reálné splnit požadavky § 22 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (dále jen „Vyhláška“) na šířky veřejných prostranství, jejichž součástí je pozemní komunikace.  Pojďme se podívat na nejnovější rozhodnutí správních soudů.

Vedlejšímu účastníkovi územního řízení, který podal odvolání, se doručuje individuálně, ne veřejnou vyhláškou

Na konci roku 2023 se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou, zda je možné v řízení s velkým počtem účastníků doručovat veřejnou vyhláškou tomu účastníkovi, který podal odvolání. Nebudeme vás napínat, NSS řekl, že se takovému účastníkovi má rozhodnutí odvolacího orgánu doručovat individuálně.

NSS: Povaha souhlasu policie podle zákona o pozemních komunikacích

Nejvyšší správní soud dnes rozhodoval zajímavou otázku – jaká je povaha souhlasu vydávaného Policií ČR podle § 29 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.  V tomto ustanovení, které se týká pevných překážek na pozemních komunikacích, se říká: Pevnou překážku lze umístit na pozemní komunikaci pouze na základě povolení silničního správního úřadu vydaného po projednání s vlastníkem dotčené pozemní komunikace a se souhlasem Ministerstva vnitra, jde-li o dálnici, v ostatních případech se souhlasem Policie České republiky. Povolení lze vydat pouze za předpokladu, že nebude ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu a že žadatel o vydání povolení zajistí na svůj náklad všechna potřebná opatření.

NSS: zájem obce není vždy veřejným zájmem

Nejvyšší správní soud rozhodoval ve věci dodatečného povolení stavby pozemní komunikace potřebné pro 25 nových rodinných domů. Pro samosprávy je zajímavý jeden závěr NSS: „Stěžovatelka dále brojila proti závěru krajského soudu, že dodatečně povolovaná stavba byla v souladu s veřejným zájmem. K tomu stěžovatelka uvádí, že pokud jako obec uplatnila negativní stanovisko k žádosti o dodatečné povolení stavby, jedná se o vyjádření veřejného zájmu, s nímž je posuzovaná stavba v rozporu. I v této otázce se Nejvyšší správní soud ztotožňuje s názorem krajského soudu, který odmítl argumentaci stěžovatelky, že by jakýkoli zájem vyjádřený orgány obce bylo třeba vždy považovat za veřejný zájem, a to mj. s odkazem na § 2 […]

NSS ke komínům a pocitům strachu a deprese z nich

Zajímavou otázkou se dnes zabývali soudci Nejvyššího správního soudu. Rozhodovali o tom, zda se správní orgány dostatečně vypořádaly s otázkou, zda imise z komína zasáhnou okna v patře sousedního domu. NSS zrušil jak rozhodnutí Krajského soudu v Praze, tak Krajského úřadu Středočeského kraje a věc vrátil správnímu úřadu k dalšímu řízení. Proč? To si nyní řekneme.

NSS: ztráta solárních zisků jako námitka v řízení před stavebním úřadem

Nejvyšší správní soud rozhodoval o tom, jakým způsobem se posuzují v řízeních před stavebním úřadem tzv. sousedské imise – zastínění, hluk, vibrace, zápach a podobně. Žalobci, kterým nevyhověl magistrát hl. m. Prahy, ani Městský soud v Praze uplatnili v řízení zajímavou námitku – ztrátu solárních zisků. Protože se jedná o věc nepříliš obvyklou, stojí za to se podívat na to, co k tomuto tématu v rámci řešení případu padlo za argumenty.

Nový stavební zákon: mobilheim o 50 m2 bez úřadu?

Hlavním mottem zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „nový stavební zákon“) je zjednodušování rigidních procesů, které zpomalují výstavbu. V rámci toho rozšiřuje definici toho, co se rozumí drobnou stavbou. Podle § 5 odst. 1 nového stavebního zákona se stavbou rozumí stavební dílo, které vzniká stavební nebo montážní činností ze stavebních výrobků, materiálů nebo konstrukcí za účelem užívání na určitém místě. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby (tj. i tzv. mobilheim).