Při uzavírání plánovacích smluv se mohou obce někdy obávat, jestli náhodou nezabředly do hlubokých vod veřejných zakázek. Samosprávám se není co divit, že se střetu plánovací smlouvy s veřejnou zakázkou obávají. Zákony bohužel doposud nevyjasnily, jak se oba instituty k sobě mají. V roce 225 se o to pokusil pozměňovací návrh poslankyně Olšákové, ale nějak to nedopadlo. Teď prakticky totéž řeší Babišova novela stavebního zákona.
Co se mění a jak je to zdůvodněno
Ustanovení § 30 písm. r. zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek má znít takto: „Zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení podlimitní veřejnou zakázku zadanou na základě plánovací smlouvy podle stavebního zákona.“
V důvodové zprávě stojí: „Pokud nebude předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovená podle § 16 a násl. ZZVZ dosahovat limitu pro nadlimitní veřejnou zakázku vyplývajícího z nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, nebude zadavatel povinen zadat takovou veřejnou zakázku v zadávacím řízení.
Tato výjimka odráží specifickou povahu plánovacích smluv, kde je realizační partner již určen smluvním ujednáním založeným na koordinaci veřejného a soukromého zájmu, přičemž následné zadávací řízení by bylo neúčelné a mohlo by narušit smluvní rovnováhu a realizovatelnost záměrů územního rozvoje.“
Obchází dnes plánovací smlouvy zákon?
Důvodová zpráva je tedy více než zajímavá. Skoro by se až zdálo, že dnes obce při uzavírání plánovacích smluv celkem běžně obchází požadavky na zadávání veřejných zakázek, protože žádná výjimka neexistuje. Dokonce by se to dalo vykládat tak, že obce jsou podle tvůrců Babišovy novely povinny zadat plnění, kterého se plánovací smlouva týká, jako veřejnou zakázku (pokud tedy naplní podmínky zákona o zadávání veřejných zakázek a investor třeba získá za vybudovanou infrastrukturu od obce nějaké protiplnění).
Co zatím říkal ÚOHS
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže řešil případy střetu plánovací smlouvy a veřejné zakázky.
Potrestal Moravskou Třebovou pokutou a naopak hlavní město Prahu nechal na pokoji. O obou kauzách jsme psali, podrobnosti jsou v odkazech.
Závěr
V každém případě by obce měly být při uzavírání plánovacích smluv obezřetné a dobře přemýšlet nad tím, jak jsou závazky formulovány a co všechno investorovi neslíbí jako protihodnotu za to, že vybuduje pro svůj záměr potřebnou silnici, chodníky nebo jednu třídu mateřské školy. Ať je to tak nebo tak, dobrá zpráva je, že by se to třeba někdy mohlo konečně vyřešit.
Více našich textů k plánovacím smlouvám najdete zde.