Nový stavební zákon podstatně změnil vyjednávání s investory o výstavbě a veřejné infrastruktuře. Smlouvy o rozvoji území, které se dříve běžně uzavíraly jako soukromoprávní dohody, se staly veřejnoprávními plánovacími smlouvami se všemi z toho plynoucími důsledky. Ministerstvo pro místní rozvoj vysvětlilo, kdy je nutné uzavírat smlouvu s investorem jako veřejnoprávní plánovací smlouvu a kdy je možno postupovat podle občanského zákoníku a uzavřít klasický civilní kontrakt.
Zákon č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie přinesl možnost vybírat poplatky za větrné elektrárny. Mění se totiž zákon o podporovaných zdrojích energie, do kterého se vkládají nová ustanovení o poplatku za výrobu elektřiny ve výrobně elektřiny využívající energii větru.
Plánovací smlouvy jsou pro každou obec i město přínosné, protože pomáhají s financováním veřejné infrastruktury, ale jsou i pořádnou výzvou. Nový stavební zákon situaci ještě zkomplikoval, protože se z civilních dohod s investory staly veřejnoprávní smlouvy. S těmi je spojeno mnoho pravidel a požadavků a mohou se snadno stát předmětem přezkumu u krajského úřadu nebo skončit u soudu.
Krajský úřad Olomouckého kraje přišel s poněkud absurdním výkladem právní úpravy plánovacích smluv. Úředníci z Hané totiž tvrdí, že i když smlouva se stavebníkem obsahuje závazky, které jsou považovány za veřejnoprávní a zmiňovány jako možný obsah plánovací smlouvy podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, neznamená to ještě, že by se mělo jednat o veřejnoprávní smlouvu.
Ústavní soud se postavil za Nejvyšší správní soud a potvrdil, že plánovací smlouva, která se týká kontroverzního záměru, může způsobit, že úředníci samosprávy budou vyloučeni z rozhodování.
Plánovací smlouvy musí podle § 132 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon schvalovat zastupitelstvo. Co když ji ale schválí pouze rada? Je taková smlouva absolutně neplatná nebo nezákonná?
Jednou z nepříjemností spojených s veřejnoprávní plánovací smlouvou, kterou obce uzavírají se stavebníky, pokud chtějí řešit budování potřebné veřejné infrastruktury, je fakt, že se na veřejnoprávní smlouvy nevztahuje řada ustanovení občanského zákoníku.
V dubnu 2025 vstoupila v účinnost novela zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ). Zajímavé je, že během projednávání tohoto zákona v Poslanecké sněmovně načetla paní poslankyně Olšáková pozměňovací návrh se týkal vztahu veřejných zakázek a plánovacích smluv. Nakonec se sice součástí ZZVZ nestal, ale do budoucna by se o tomto řešení rozhodně uvažovat mělo. Vztah plánovacích smluv a veřejných zakázek je dnes totiž nevyjasněný a může se jednat o potenciální neuralgický bod vyjednávání s investory.
Pokud byste rádi plánovací smlouvy uzavírali, ale pořád máte nezodpovězené otázky, pak právě teď čtete ten správný manuál od odborníků, kteří tématu skutečně rozumějí. Smlouvám s investory a územním plánům se v naší advokátní kanceláři věnujeme řadu let. Díky tomu máme unikátní zkušenosti. Rozhodli jsme se o ně podělit a dát dohromady alespoň 100 otázek a odpovědí k tématu plánovacích smluv. Postupně je budeme zveřejňovat v jednotlivých dílech publikace „Plánovací smlouvy ve 100 otázkách a odpovědích“.
Pokud byste rádi plánovací smlouvy uzavírali, ale pořád máte nezodpovězené otázky, pak právě teď čtete ten správný manuál od odborníků, kteří tématu skutečně rozumějí. Smlouvám s investory a územním plánům se v naší advokátní kanceláři věnujeme řadu let. Díky tomu máme unikátní zkušenosti. Rozhodli jsme se o ně podělit a dát dohromady alespoň 100 otázek a odpovědí k tématu plánovacích smluv. Postupně je budeme zveřejňovat v jednotlivých dílech publikace „Plánovací smlouvy ve 100 otázkách a odpovědích“.