Novela stavebního zákona přináší s účinností od ledna 2027 několik problematických novinek. Jednou z nich je možnost odchýlit se od územního plánu. Pokud jde o drobnou úpravu, která skutečně odstraňuje přílišnou tvrdost územního plánu, tak může být výjimka dokonce užitečná. Jedině taková výjimka ale nezasahuje do práv třetích osob. Vše ostatní je potřeba řešit změnou územně plánovací dokumentace.
Nejvyšší správní soud se zabýval celkem zajímavou otázkou. Řešil, zda musí stavební uzávěra obsahovat podmínky pro povolení výjimky nebo ne Dospěl k závěru, že to nutné není.
Ve třetím Povídání o územním plánování diskutujeme o tom, proč jsou stavební uzávěry výborný prostředek, který může obec využít, aby území ochránila před výstavbou do doby, než bude účinná změna územního plánu. Opět se dostaneme také k projednávané velké novele stavebního zákona, která zavádí možnost podat žalobu proti rozhodnutí rady obce o zamítnutí žádosti o výjimku ze stavební uzávěry. Třetí povídání můžete zhlédnout na našem Youtube kanálu. Naše články k Babišově novele stavebního zákona najdete zde.
Před Vánoci nás napadlo, že bychom naše nekonečné debaty nad územními plány a rozsudky správních soudů přesunuli z naší kuchyně také do online světa. Přesně takto vzniklo „Povídání o územním plánování“, jehož první díl si můžete poslechnout na našem youtube kanálu.
Developeři si někdy nevšimnou, že se projednává stavební uzávěra a nebrání se proti ní včas. Vlastní pasivitou si tak zhatí možnost uzávěru napadat u soudu. Tento „drobný nedostatek“ má Babišova novela stavebního zákona překonat a dát investorům nástroj, aby se pokusili zlomit odpor obce proti nežádoucím záměrům. Cesta povede přes možnost žalovat samosprávu za neudělení výjimky ze stavební uzávěry.
Jedno z těch drsnějších ustanovení Babišovy novely stavebního zákona říká, že se v podstatě nemusí při povolování záměrů respektovat územní plán nebo vymezené zastavitelné území. Jedná se o čistou svévoli, ale evidentně to stávající vládě přijde v pořádku. Veřejné zájmy a zájmy sousedů nikoho nezajímají. Na druhou stranu si určitě nebudou stěžovat developeři.
Krajský soud v Brně se zabýval přípustností výjimek z odstupové vzdálenosti. Stěžejní otázkou bylo, zda v daném případě charakter okolní zástavby umožňoval umístit krb s udírnou při hranici sousedního pozemku. Stavební úřady odpověděly kladně ale soudci se s jejich hodnocením neztotožnili.
Nejvyšší správní soud se zabýval naplněním podmínek pro povolení výjimky dle § 56 odst. 1 a 2 písm. c) zákona o ochraně přírody a krajiny ve vztahu k výstavbě tzv. Vestecké spojky v Praze. Potvrdil rozhodnutí krajského soudu, který rozhodnutí o výjimce zrušil.
Nejvyšší správní soud řešil neudělení výjimky ze stavební uzávěry. Ačkoliv z dosavadní judikatury správních soudů, i z nového stavebního zákona plyne, že se proti rozhodnutí rady obce (nebo zastupitelstva, když se rada nevolí) není možné odvolat, investoři to evidentně pořád zkouší. Jejich snahy jsou ale odsouzeny k nezdaru.
Krajský soud v Brně a následně Nejvyšší správní soud rozhodoval o tom, jak je důležité zajistit parkovací místa k bytovým záměrům a hlavně se nesnažit obcházet regulativy obsažené jak v územním plánu, tak v právních předpisech. Tuto možnost soudy dostaly díky městské části Maloměřice a Obřany, která se bránila proti rozhodnutí magistrátu, kterým byl povolen vykutálený developerský záměr zbourat rodinný dům s jednou bytovou jednotkou a namísto toho vybudovat bytových jednotek 14, aniž by novým obyvatelům byla zajištěna parkovací místa. Šlo přece pouze o změnu dokončené stavby a ne o novou výstavbu, tak co. Bylo tedy podle názoru stavebníka i úředníků namístě udělit výjimky z požadavků na výstavbu a parkovací místa vůbec nepožadovat.