Ve 13. díle si povídáme o tom, že obecně sice vlastník nemá právo na to, aby obec pořídila změnu územního plánu podle jeho přání, ale existují určité specifické situace, kdy nepořízení změny může být nezákonným zásahem, nebo může být i důvodem pro hrazení způsobené újmy.
Kupř. v rozsudku č.j. 10 As 322/2016 – 58 NSS konstatoval, že i když obec neplní svoji povinnost sledovat a vyhodnocovat uplatňování územně plánovací dokumentace (v novém stavebním zákoně to je § 16), nevzniká v důsledku nečinnosti obce vlastníkovi právo na to, aby se domáhal nějaké změny. Jinak tomu ale bylo v případě, kdy v územním plánu po zrušení jeho části vzniklo tzv. bílé místo. Povinnost v takovém případě přijmout změnu je vynutitelná i soudně, jak konstatoval NSS v rozsudku čj. 3 As 148/2024 – 41. Žalobě pak vyhověl KS v Českých Budějovicích rozsudkem č.j. 63 A 18/2024–51 a uložil obci nejen zahájit pořizování změny, ale tuto také projednat a vydat ve lhůtě 1 roku.
Civilní soudy potvrdily také právo požadovat v případě nečinnosti obce náhradu újmy za nečinnost/průtahy (rozsudek Okresního soudu v Písku č.j. C 146/2024-187, rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích sp.zn. 5 Co 2/2026). Soudy zatím neměly možnost řešit další případy, kdy by zásahová žaloba mohla přicházet do úvahy, jako je situace, kdy dojde ke zrušení změny ÚP či kdy změna ÚP vyvolá diskriminační nastavení regulace v územním plánu.
Povídání č. 13 můžete shlédnout na našem youtube kanálu zde.