Lidé si mnohdy neuvědomují, že stavět v rozporu s územním plánem se doopravdy nemusí vyplatit. Někdy to vede až ke zbourání vysněného „baráčku“. A žádný nářek nad tím, že jde o váš domov, vás nespasí. Je vždycky dobré si zkontrolovat územní plán a když vám nevyhovuje, pokusit se ho změnit legální cestou. Nejvyšší správní soud to dnes znovu potvrdil.
Odstranění na černo postavené stavby je reálná hrozba
Konkrétně NSS řekl: „Dodatečné povolení stavby je právě tím institutem, který umožňuje za zákonem stanovených podmínek aplikovat princip přiměřenosti, kterého se dovolává stěžovatelka. Umožňuje totiž i u tzv. černé stavby odvrátit její odstranění, nebude-li u takové stavby shledán žádný rozpor s právem chráněnými veřejnými zájmy. Jedním z těchto veřejných zájmů je i zájem na regulovaném (smysluplném) vývoji zástavby v území, k jehož ochraně slouží nástroje územního plánování. V tomto řízení však stěžovatelka neuspěla…
Krajský soud ve světle těchto judikaturních závěrů postupoval, neboť správně vyšel z toho, že případ stavby stěžovatelky i postupu jejího vybudování je případem nikoli zcela zanedbatelného porušení veřejného zájmu na dodržování právních předpisů, ale naopak velmi výrazného. Neshledal žádnou výjimečnou okolnost, která by indikovala nepřiměřenost rozhodnutí takovou stavbu odstranit. Takové posouzení přiměřenosti nařízení odstranění stavby, o jakou jde v posuzovaném případě, je zcela dostatečné…“
Soudy neměly slitování
Soud pokračoval: „Byť stěžovatelka usiluje o zachování své stavby, podstatné pro nyní posuzovanou věc je, že se žádostí o dodatečné povolení stavby neuspěla. Krajský soud proto správně zohlednil právě zájem na zákonnosti staveb a jejich provádění v souladu s opatřením či povolením stavebního úřadu. Proti tomu stěžovatelka stavěla pouze svůj soukromý zájem na existenci stavby, a žádné jiné výjimečné okolnosti, které by oslabovaly opodstatněnost odstranění její černé stavby, nezmiňovala. Rovnováhu mezi soukromým zájmem stěžovatelky na zachování stavby a veřejným zájmem na odstranění stavby, která nebyla vybudována za splnění zákonných podmínek, tak krajský soud posoudil dostatečně.
Odkazuje-li stěžovatelka v námitce nedostatečného vymezení veřejného zájmu v souvislosti s nařízením odstranění stavby na § 132 stavebního zákona, tak podle § 132 odst. 3 písm. a) stavebního zákona se veřejným zájmem rozumí požadavek, aby stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu. A právě tento požadavek stěžovatelka nesplnila.“
Podle rozsudku NSS ze dne 29. 5. 2025, čj. 8 As 152/2024-63.
Více našich textů k povolování výstavby najdete zde.