Krajský soud v Praze zrušil část územního plánu jedné obce, která se týkala vymezení pozemní komunikace. Jak to tradičně bývá, vlastníci nesouhlasili s tím, že obec chtěl vést silnici právě přes jejich pozemky. Protože řešení dopravní infrastruktury v územním plánu není vůbec jednoduché, je jistě zajímavé si blíže říct, k jakým závěrům soud dospěl.

Když vlastníci brojí proti vymezení komunikace, brojí i proti VPS

NSS má někdy docela zvláštní myšlenkové pochody. Častokrát je na vlastníky přísný a někdy z ničeho nic úplně otočí a řekne třeba toto: „Na tomto místě je třeba zdůraznit, že není pravdou, že by navrhovatelé již v procesu přijímání napadeného OOP nepodali námitky proti vymezení koridoru WT 1 vymezujícímu veřejně prospěšné stavby s možností vyvlastnění. V námitkách… nebylo explicitně uvedeno označení WT 1, ale pouze označení DI 52. To ale neznamená, že by proti vymezení koridoru WT 1 nebrojili.

Podstatný je totiž obsah uplatněných námitek. V nich navrhovatelé sice označili výslovně pouze plochu DI 52, což je však označení pro vymezovanou plochu místní komunikace, jejíž trasa se překrývala právě s koridorem veřejně prospěšné stavby s možností vyvlastnění WT 1… Proto pokud navrhovatelé v námitkách brojili proti vymezení trasy místní komunikace…, pak tím přinejmenším implicitně brojili i proti tomu, aby část tohoto pozemku byla za účelem výstavby místní komunikace vyvlastněna. Ostatně v jiné části týchž námitek navrhovatelé upozorňovali na zdlouhavost vyvlastňovacího procesu a na jeho nejistý výsledek, čímž argumentovali ve prospěch přednostního využití tras vedoucích přes pozemky ve vlastnictví odpůrkyně.“

Uvedené není pro pořizovatele příjemná zpráva – je totiž otázkou, do jaké míry mají zkoumat, co svými většinou nekvalitně sestrojenými námitkami asi tak všechno vlastníci mohli myslet.

Obec se měla vyjádřit ke všem variantám dopravního napojení navrhovaným vlastníky

Vlastníci přišli v námitkách se čtyřmi alternativními trasami pozemní komunikace, které by se vyhnuly jejich pozemku. Obec se s některými řádně vypořádala, ale k jiným se už podrobně nevypořádala.

Soud řekl: „Trasa vedoucí skrz shora zmiňovanou oblast by přecházela přes pozemky ve vlastnictví jiných soukromých subjektů. Ochrana jejich vlastnického práva a zájem na nerušeném užívání jejich pozemků však není o nic větší než na straně navrhovatelů. Proč zrovna v případě navrhovatelů je možné připustit podstatné omezení jejich práv, zatímco na straně jiných vlastníků nikoliv, není z napadeného OOP vůbec zřejmé, a odpůrkyně na to neposkytla odpověď ani ve svém vyjádření k návrhu… Proto pokud se zde odpůrkyně rozhodla vymezit úsek pro budoucí komunikaci, musí být schopna – s ohledem na řádně obdržené námitky – odůvodnit, proč k tomuto řešení přistoupila namísto jiných variant možného dopravního napojení (včetně varianty, v rámci které by byla využita již existující komunikace) a proč se rozhodla omezit zrovna vlastnická práva navrhovatelů na rozdíl od jiných vlastníků. Soud přitom nevylučuje, že k takovému řešení mohou existovat legitimní důvody, nicméně v rozhodnutí o námitkách ani v jiné části napadeného OOP je není schopen nalézt.“

Soud potvrdil, že námitka „proč právě já mám být ten největší chudák a proč se nemůže mít hůř soused“ ze strany vlastníků prostě funguje. Velice těžko se s ní nějak efektivně vypořádává.

Snad bude soud stejně přísný i na vládu a její slavné akcelerační oblasti

My osobně jsme zvědaví, co soud řekne na námitku tohoto znění, kterou jsme vtělili do připomínek obcí k akceleračním oblastem. Jsme napnutí, jak se MMR vypořádá s tím, proč právě tady a v tomto konkrétním rozsahu muselo nezbytně nutně vymezit akcelerační zónu, která 100% povede ke splnění unijních cílů spojených s CO2 a s dosažením energetické nezávislosti, když jinde AO vymezeny nebyly. Pevně věříme, že NSS na svou judikaturu k územním plánům nezapomene a AO prostě zruší.

Rozsudek KS Praha č. j. 51 A 98/2025 – 84 ze dne 21. 5. 2026

Více našich textů k územním plánům najdete zde.