Soudy se několikrát zabývaly možností vydat stavební uzávěru pro celé území obce. O jednom takovém případu jsme psali zde. Nyní se podíváme do Rokytnice nad Jizerou na další opatření obecné povahy, které zakázalo stavební činnost prakticky na celém území města. Je třeba zdůraznit, že Rokytnice je specifická tím, že se nachází v KRNAP.

Město podle soudu řádně vydání stavební uzávěry odůvodnilo

V rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové se dočteme, že „platný územní plán vymezil návrhové plochy pro bydlení individuální (městské i venkovské) pro výstavbu 163 rodinných či rekreačních domů v plochách 31,9 ha a zároveň umožnil výstavbu nových rodinných či rekreačních domů v těch plochách zastavěného území, které splňují regulativy pro novou výstavbu dle územního plánu. Po dokončení jeho řádného projednání, byl tento územní plán schválen zastupitelstvem města Rokytnice nad Jizerou dne 8. 10. 2008. Rozsah jím stanovených návrhových ploch však neodpovídá (zásadně převyšuje) limit záboru naturových lučních stanovišť, stanovených Správou KRNAP v roce 2011.

Stanovené limity se dotýkají území celého města, proto bylo opatření nutné vymezit v rozsahu celého území města Rokytnice nad Jizerou s výjimkou ploch, na kterých se naturová luční stanoviště nacházet nemohou (s výjimkami výše uvedenými).“

Rozsudek také trefně (pro ostatní samosprávy) ukazuje, jak je důležité odůvodňovat. V Rokytnici totiž vydávali stavební uzávěru na dvakrát: „Na tomto místě je rovněž nutné zdůraznit, že Opatření, tedy stavební uzávěra z roku 2021, již dle názoru krajského soudu, na rozdíl od Původního opatření z roku 2020, netrpí vadou nepřezkoumatelnosti (pro kterou bylo Původní opatření zrušeno opatřením obecné povahy Krajského úřadu Libereckého kraje ze dne 14. 7. 2021). Odpůrce tentokrát velmi konkrétně a rovněž komplexně zdůvodnil, proč je stavební uzávěra vymezena v přijímaném rozsahu – k tomu opakovaně srov. strany 4 – 5, 7 – 8 a 10 – 11 Opatření. Původní opatření v tomto ohledu neuvádělo de facto ničeho.“

NSS: uzávěra smí být vydána také na celé území

NSS rozsudek krajského soudu potvrdil. Řekl, že „jedním z důvodu chystaného přijetí Změny územního plánu č. 3 je i prověření zastavitelných a zastavěných ploch včetně prověření nezastavěného území ve všech souvislostech, tedy i v návaznosti na zájmy ochrany přírody a stav záboru lučních stanovišť soustavy Natura 2000 a EVL Krkonoše, vzhledem ke stanoveným limitům pro zábor lučních stanovišť soustavy Natura 2000 a EVL Krkonoše. Je tedy zřejmé, že plánovaná změna se má dotknout všech zastavitelných ploch na území odpůrce. Rozsah stavební uzávěry bylo tedy možné stanovit pro území celé obce, jelikož mělo dojít na přehodnocení pozemků na celém území odpůrce tak, aby jejich využití bylo v souladu s požadavky na ochranu přírody a krajiny s ohledem na blízkost Krkonošského národního parku.

Ve shodě s krajským soudem shledal Nejvyšší správní soud odůvodnění napadeného opatření plně přezkoumatelným. Soudům totiž nepřísluší hodnotit proporcionalitu přijatého řešení v první linii. Mohou pouze posoudit, jak se s touto otázkou vypořádal v odůvodnění opatření obecné povahy odpůrce… Z odůvodnění napadeného opatření jsou jasně seznatelné důvody, které vedly odpůrce k přijetí stavební uzávěry v takovém rozsahu. Taktéž zcela přesvědčivě a přezkoumatelně reagoval na námitky vznesené stěžovatelem v průběhu procesu přijímání opatření.“

Obce se nemusí bát vydat stavební uzávěru v poměrně přísném provedení, jen ji musí vždy řádně odůvodnit (ačkoliv jsou na odůvodnění uzávěry kladeny nižší nároky než na územní plán, není možné odůvodnění podceňovat).

Podle rozsudku NSS ze dne 15. 11. 2022, čj. 1 As 132/2022 – 67 a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 5. 2022, č. j. 30 A 12/2022-196.

Více našich článků k problematice stavební uzávěry najdete zde.