V naší praxi jsme se setkali s tím, že samosprávy řeší, jestli smí dát stavební uzávěru na celé území obce, nebo jestli je nutné přesně vymezit plochy, kterých se týká. To je logicky složité, když se výrazněji mění regulace nebo když se dokonce přijímá nový zemní plán. Nejvyšší správní soud jim dal další oporu, rozhodnou-li se vložit stavební uzávěru na celé své území.

Cíl stavební uzávěry a požadavky na odůvodnění

Soudci NSS při přezkumu stavební uzávěry jedné obce z Ústeckého kraje řekli: „Cílem stavební uzávěry je totiž pouze to, aby stavební činnost v řešeném území neztížila nebo neznemožnila budoucí využití území podle připravovaného územního plánu. Uvedené vyplývá z charakteru stavební uzávěry jako dočasného opatření, přičemž podobně jako u jiných zatímních opatření je důvodem vydání stavební uzávěry zajištění realizace řešení konečného, které dosud nebylo účinně prosazeno.

Při vydávání stavební uzávěry (a tudíž ani při jejím soudním přezkumu) tedy nemá být podrobně zkoumáno, zda je řešení připravované v územním plánu správné, resp. důvody pro ně plně adekvátní. To je otázka, která má být řešena až v procesu přípravy územního plánu, resp. při jeho případném soudním přezkumu (rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 11. 2014, č. j. 7 As 181/2014‑34 a ze dne 31. 8. 2021, č. j. 4 As 14/2021‑30, bod 19). Popsaným úvahám odpovídá také judikatura Nejvyššího správního soudu vyjadřující se právě k podrobnosti odůvodnění stavebních uzávěr: ‚Obecnost odůvodnění opatření obecné povahy tak bude představovat zásadní nezákonnost, pro kterou je třeba je zrušit, jen v krajních případech, pokud by bylo natolik nedostatečné, že by fakticky zcela chybělo‘ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 11. 2021, č. j. 1 As 226/2021‑70).“

Rozsah stavební uzávěry

Dále NSS konstatoval: „Konečně ve vztahu k podmínce 3), spočívající v nezbytnosti rozsahu stavební uzávěry, Nejvyšší správní soud poukazuje např. na již výše citovaný rozsudek č. j. 1 As 454/2017‑102, bod 50, v němž shledal přiměřeným „zmrazení“ stavební činnosti (dokonce na celém území obce), aby mohla být řádně promyšlena koncepce infrastruktury v obci, neboť rozhodla‑li obec o pořízení nového územního plánu pro celé území obce, byl logickým a přiměřeným územní a věcný rozsah stavební uzávěry, který se vztahoval na celé území obce.

Z obdobné logiky vycházel rovněž rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 11. 2022, č. j. 1 As 132/2022‑67, body 33 a 35, který považoval za přiměřený zákaz stavební činnosti (téměř na celém území obce) za účelem prověření zastavitelných ploch s ohledem na zájmy ochrany přírody. Z citované judikatury Nejvyššího správního soudu tedy vyplývá, že v případě, kdy má v budoucnu v novém územním plánu (či jeho pořizované změně) dojít ke změně dosud zastavitelných ploch na plochy nezastavitelné, resp. tato změna má být v procesu pořízení územního plánu prověřena a zvážena, nemusí být nezbytnost rozsahu stavební uzávěry nijak zvlášť zdůvodňována, pokud z odůvodnění vyplývá, že se dotýká právě ploch a pozemků, které mohou být v popsaném ohledu dotčeny připravovanou územně plánovací dokumentací.“

Podle rozsudku NSS čj. 6 As 103/2022 – 16 ze dne 13. 7. 2023, dostupný na www.nssoud.cz

Více našich článků k problematice stavební uzávěry najdete zde.