NSS: územní plán a vedení hranice zastavěného území skrze pozemek

Nejvyšší správní soud opět rozhodoval o otázkách spojených s incidenčním přezkumem opatření obecné povahy – územního plánu. Vlastnice se svojí kasační stížností neuspěla – během procesu pořizování předmětného územního plánu byla totiž pasivní a neuplatnila žádné námitky. Správní soudy neshledaly, že by byl územní plán v rozporu s kogentními normami a v souladu s ustálenou judikaturou se právě kvůli zmíněné pasivitě nemohly věnovat přezkumu proporcionality regulace, kterou obec pro svoje území zvolila.

Stavební uzávěru našeho klienta jsme obhájili i proti velkému investorovi

Krajský soud v Praze rozhodoval o návrhu na zrušení stavební uzávěry jedné středočeské obce, která se snaží bránit (mimo jiné) rozšíření výrobního areálu, který dlouhodobě komplikuje život mnoha občanům. Jsme rádi, že jsme práva samosprávy a lidí u soudu hájili úspěšně.

Krajský soud: covid není omluva pro pasivitu v územním plánování

V soudních rozhodnutích ještě stále doznívají dopady pandemických omezení společnosti. Právě teď se covidími výmluvami vlastníka, jenž zůstal při pořizování územního plánu zcela pasivní, musel zabývat Krajský soud v Praze. Prozradíme hned zkraje, že soudci na podobné argumenty neslyšeli. Přesto ale část územního plánu zrušili, neboť chybu udělala i obec – nijak nezdůvodnila, proč namísto smíšené obytné plochy dala na pozemky vlastníka povolila jen rekreaci na přírodních plochách (bez staveb).

NSS: Pasivní vlastník má ve vztahu k územnímu plánu smůlu

Nejvyšší správní soud opět zopakoval svoji judikaturu, když rozhodoval o kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu v Plzni o územním plánu města na soutoku čtyř řek. Tamnímu společenství vlastníků se nelíbilo, že pro jejich panelák územní plán požadoval „chránit střešní krajinu souborů staveb vytvářejících jeden kompoziční celek, tj. na příklad chránit typickou střešní krajinu modernistických sídlišť sestávající z rovných střech“. Soud ani NSS jejich požadavkům nevyhověli, protože dotčení byli v procesu územního plánování pasivní.

Soud: I když je vlastník pasivní, aspoň obecné odůvodnění územní plán mít musí

Ke Krajskému soudu v Praze se (zase) dostal územní plán jedné středočeské obce. Tentokrát obec spor prohrála. Nepodařilo se jí vysvětlit, proč jednomu vlastníkovi dala na pozemky namísto čistě obytné regulaci vymezující veřejnou zeleň jako veřejně prospěšné opatření s možností vyvlastnění a vozidlovou komunikaci jako veřejně prospěšnou stavbu s možností předkupního práva.

NSS k (ne)podstatné změně územního plánu

Nejvyšší správní soud rozhodoval o územním plánu obce Úžice, který na pozemku jedné vlastnice vymezil plochu ZV – zeleň ve veřejných prostranstvích a současně bylo k pozemku zřízeno předkupní právo ve prospěch obce. Změnou územního plánu mělo navíc být na dotčeném pozemku přípustné vybudování stavby veřejné dopravní a technické infrastruktury pro rozšíření dálnice D8 včetně souvisejících staveb. V předešlém znění územního plánu byl dotčený pozemek vymezen v ploše NL – plochy lesní a ve velmi malé severní části pozemku v plochách ZN – zeleň nízká a ZI – zeleň izolační. Krajský soud v Praze návrh vlastnice na zrušení opatření obecné povahy zamítl a NSS postupoval s kasační stížností stejně. Proč?

Územní plán a interní instrukce zpracovateli

Před Nejvyšším správním soudem stál územní plán obce Janov nad Nisou. Hlavní výtky, které proti němu směřovaly, spadaly především do oblasti ochrany přírody a krajiny (vymezení ploch občanské vybavenosti veřejných prostranství v III. zóně CHKO) a nevypořádání se s koncepčními dokumenty řešícími tyto otázky. Navrhovateli se nelíbil ani celý průběh územně plánovacího procesu. Krajský soud navrhovateli nevyhověl a NSS s ním souhlasil. Některé části odůvodnění jsou zajímavé a hodné pozornosti.

Z plochy pro bydlení zeleň aneb „vlastníku, starej se včas“

V obci Poříčí nad Sázavou přijali nový územní plán a jak už to bývá, dočkali se návrhu na zrušení jeho části. Jeden z vlastníků nebyl spokojen, že jeho nemovitost byla původně v ploše určené pro bydlení a občanskou vybavenost a nově je z ní jen zahrada – zeleň soukromá a vyhrazená.  Vlastník ale udělal jednu podstatnou chybu – nestaral se včas a nehájil svá práva, když měl a mohl. Proto jeho návrh Krajský soud v Praze zamítl.