O územním plánu jedné středočeské obce, který se ocitl u soudu, jsme již psali. Krajský soud tehdy zrušil několik částí územního plánu, zejména proto, že regulace byla příliš podrobná a obec současně nerozhodla o tom, že územní plán bude mít prvky regulačního plánu. Jedna z těchto částí stanovila nepřípustné využití plochy pro „ubytovací kapacity bez vazby na sportovní činnost na navazujících plochách“. NSS ale právě tuto část rozsudku krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu projednání.
Nejvyšší správní soud opět zopakoval svoji judikaturu, když rozhodoval o kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu v Plzni o územním plánu města na soutoku čtyř řek. Tamnímu společenství vlastníků se nelíbilo, že pro jejich panelák územní plán požadoval „chránit střešní krajinu souborů staveb vytvářejících jeden kompoziční celek, tj. na příklad chránit typickou střešní krajinu modernistických sídlišť sestávající z rovných střech“. Soud ani NSS jejich požadavkům nevyhověli, protože dotčení byli v procesu územního plánování pasivní.
V poslední době jsme se dostali k několik zajímavým případům souvisejícím s územním plánem. Včera nám soud doručil rozsudek, ve kterém potvrdil, že se nám podařilo zájmy jednoho z klientů – středočeské obce – obhájit. Případ měl několik zajímavých aspektů, o které se rádi podělíme. Navrhovatelé, kteří s novou podobu územního plánu nesouhlasili, vlastnili v obci pastvinu pro koně. Na její části obec vymezila skrze územní plán pás, který měl sloužit k zasakování. Na pásu bylo možno dál chovat dobytek, vlastníci nemuseli nic dělat. Vedle toho se navrhovatelům nelíbilo, že na jiné části pozemku nemohli stavět.
Územní plánování máme v naší advokátní kanceláři opravdu rádi, dalo by se až říci, že jde o srdeční záležitost. Proto máme vždycky radost, když se nám podaří u soudů pomoci našim klientům a splnit jejich očekávání ohledně územního plánu. Tentokrát se nám podařilo uspět s „obhajobou“ opatření obecné povahy u Krajského soudu v Praze. Tohoto úspěchu si vážíme, neboť tamní soudci územnímu plánování rovněž dobře rozumí. Navíc je v rozsudku několik zajímavostí, které se mohou týkat i jiných obcí.
Otázka: Jak bude nový stavební zákon řešit územní plán s regulačními prvky? Bude tato možnost ještě existovat?
Otázka: Můžeme v územním plánu stanovit, že každá bytová jednotka má mít 2 parkovací místa?
Otázka: Můžeme v územním plánu stanovit požadavek na omezení počtu bytových jednotek v RD na jednu?
Krajský soud v Praze řešil zajímavou kauzu spojenou s územním plánem obce Tachlovice. Dotčená vlastnice nesouhlasila s omezením počtu podlaží a bytových jednotek ve dvojdomu, stanovením výměry pozemků pro rodinné domy, požadavkem na minimálně 2 odstavná stání na každou bytovou jednotku do 80 m2 a 3 odstavných stání pro bytové jednotky nad 80 m2 na vlastním pozemku, dále pak požadavkem na určitou výměru zastavěných a zpevněných ploch.
Zajímavou kauzu vzhledem k dnešní chaotické době řešil na sklonku listopadu Nejvyšší správní soud. Územní plán města Orlová stanovil tuto regulaci: „Ve stabilizovaných plochách bydlení hromadného – v bytových domech BH, které jsou zásobovány teplem ze soustavy CZT, se nepřipouští výstavba ani zřizování nových nezávislých teplárenských zdrojů. Nezávislým teplárenským zdrojem je myšleno ucelené zařízení (např. kotelna, teplárna, kogenerační zařízení, výměník tepla, tepelné čerpadlo, sluneční kolektor), ve kterém se získává teplo pro tepelnou soustavu.“