V poslední době jsme se dostali k několik zajímavým případům souvisejícím s územním plánem. Včera nám soud doručil rozsudek, ve kterém potvrdil, že se nám podařilo zájmy jednoho z klientů – středočeské obce – obhájit. Případ měl několik zajímavých aspektů, o které se rádi podělíme. Navrhovatelé, kteří s novou podobu územního plánu nesouhlasili, vlastnili v obci pastvinu pro koně. Na její části obec vymezila skrze územní plán pás, který měl sloužit k zasakování. Na pásu bylo možno dál chovat dobytek, vlastníci nemuseli nic dělat. Vedle toho se navrhovatelům nelíbilo, že na jiné části pozemku nemohli stavět.
K právu zastavět pozemek
„Navrhovatelé tvrdí, že byli napadeným územním plánem zkrácení na právu zastavět svůj pozemek, jelikož nebylo vyhověno jejich žádosti o převedení části dotčeného pozemku do zastavitelné plochy za účelem stavby rodinného domu…
Z uvedeného je zřejmé, že ani navrhovatelé v projednávané věci nemají takové právo nebo „právo zastavět svůj pozemek“, na němž by je napadený územní plán zkracoval. Odpůrkyně neprovedla napadeným územním plánem změnu způsobu využití dotčeného pozemku, která by je omezovala více než doposud v nakládání s ním. Funkční využití dotčeného pozemku nebylo oproti stavu před vydáním napadeného územního plánu v tom smyslu, že by se ze zastavitelného stal nově pozemek nezastavitelný, změněno.
Na právech navrhovatelů se tedy v tomto směru nic nezměnilo. Příslušnou část dotčeného pozemku mohou užívat jako doposud. Skutečnost, že chtěli část dotčeného pozemku využívat k jinému účelu, sama o sobě neznamená, že se napadený územní plán negativně promítl v jejich právní sféře. Navrhovatelé se cítí být dotčeni nikoliv napadeným územním plánem, jak předpokládá právní úprava řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy, ale spíše tím, že nebyla vydána regulace konkrétního obsahu podle jejich představ. Takto tvrzené zkrácení na právech však nezpůsobil samotný napadený územní plán, nýbrž skutečnost, že nebyl vydán v navrhovateli žádané podobě.“
K nemožnosti domáhat se konkrétní regulace sousedova pozemku
„Navrhovatelé se v podstatě domáhají přijetí konkrétní regulace na sousedních pozemcích. Také zde proto platí výše citované závěry judikatury, podle nichž vlastník pozemku nemá individuální subjektivní právo na schválení konkrétní podoby územního plánu dle jeho požadavku. Nemá-li vlastník pozemku individuální subjektivní právo na schválení konkrétní podoby územního plánu ve vztahu k pozemkům v jeho vlastnictví, tím spíše nemůže takové právo mít ve vztahu k pozemkům ve vlastnictví třetích osob. Navrhovatelé se proto nemohou domáhat stanovení určitého funkčního využití ani ve vztahu k sousedním pozemkům ve vlastnictví třetích osob…
K odkazům na textovou část změny č. 1, územní studii či územní rozhodnutí soud uvádí, že obec není při vytváření nového územního plánu vázána předchozím územním plánem, ani podmínkami v něm stanovenými… Stejně tak odpůrkyni nezavazují ani územní studie či vydaná územní rozhodnutí, respektive v nich zakreslený či jako podmínka stanovený dvoumetrový pás zeleně oddělující dotčený pozemek od nové zástavby. Je sice pravdou, že územní plán by měl reflektovat územní rozhodnutí vydaná pro regulované území, nelze však dovozovat, že by z nich obci vyplývala povinnost detailně promítnout jejich podmínky do územního plánu vymezením určité funkční plochy na určitém místě bez ohledu na odlišnou míru podrobnosti územní studie a územního plánu.“
Podrobnost územního plánu
„Nad rámec nezbytného odůvodnění však soud považuje za vhodné doplnit, že nesouhlasí s tvrzením odpůrkyně, že by v napadeném územním plánu nebylo vůbec možné řešit takovou podrobnost, jako je vymezení dvoumetrového pásu zeleně…
Bez ohledu na to, zda se jedná o regulativ, který přesahuje mírou své podrobnosti možnou úpravu územního plánu, podle § 43 odst. 3 věty druhé stavebního zákona územní plán nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem regulačnímu plánu nebo územním rozhodnutím, pokud zastupitelstvo obce v rozhodnutí o pořízení nebo v zadání územního plánu nestanoví, že bude pořízen územní plán nebo jeho vymezená část s prvky regulačního plánu; tato skutečnost musí být v rozhodnutí zastupitelstva výslovně uvedena.
V projednávané věci však zastupitelstvo odpůrkyně v zadání napadeného územního plánu… rozhodlo, že územní plán bude pořízen s prvky regulačního plánu. Napadený územní plán je tedy územním plánem s prvky regulačního plánu, přičemž jeho výroková část stanoví, že „[m]ezi části ÚP s prvky regulačního plánu je zařazeno celé zastavěné území a zastavitelná plocha Z1“. Není tedy pravdou, že by odpůrkyně k vymezení pásu ochranné zeleně neměla nástroje.
Překážkou by nemělo být ani měřítko, neboť podle § 19 odst. 2 vyhlášky č. 500/2006 Sb. se výkresy, které jsou součástí grafické části regulačního plánu, zpracovávají a vydávají zpravidla v měřítku 1 : 1 000, popřípadě 1 : 500, s výjimkou výkresu veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací, který se zpracovává a vydává v měřítku katastrální mapy. Nehledě na to, dvoumetrový pás zeleně mohl být vymezen v textové části, kterou by eventuálně mohl doplnit výřez příslušné plochy s podrobnějším měřítkem.“
K pásu zeleně na pastvině
„Navrhovatelé tvrdí, že v napadeném územním plánu není dostatečně odůvodněno jednak zřízení ploch K – MN.p obecně, jednak plochy K1, která je bezdůvodně zakreslena uprostřed dotčeného pozemku, vede „odnikud nikam“, nevzešla z poměrů v území, netvoří žádný krajinný prvek ani nevyplývá ze Zásad územního rozvoje Středočeského kraje…
K plochám MN.p odůvodnění napadeného územního plánu uvádí, že jde převážně o maloplošná, často liniová a bodová území, která jsou nárazovými prvky erozních splachů a odvodňují za pomoci dešťových koryt přebytečnou vodu, jsou útočištěm volně žijících živočichů a „zásobárnou“ přirozených druhů bylin a trav pro postupnou revitalizaci krajiny. Jejich ochrana a postupné doplňování je pro přírodní biodiverzitu krajiny a krajinný ráz zcela zásadní a nenahraditelná.
Jedná se o plochy, které kombinují travní porosty s keřovým a stromovým patrem na zemědělských pozemcích, které svojí existencí chrání. Napadený územní plán jednak potvrzuje stav těchto ploch, chrání a ukotvuje jejich funkce, jednak navrhuje nové plochy, které mají posílit ekologickou stabilitu. Jsou vymezeny pásy pro posílení protierozních funkcí a ochranu cestní sítě, pásy, které podporují prvky ÚSES s cílenou snahou posílení ekologické stability…
Z provedeného shrnutí relevantních pasáží výrokové části a odůvodnění napadeného územního plánu je zřejmé, že důvody, které odpůrkyni vedly k vymezení ploch MN.p, respektive ploch K, jsou v napadeném územním plánu formulovány jasně: snaha o posílení ekologické stability a zvýšení retenční schopnosti krajiny a její prostupnosti. Toto odůvodnění soud považuje za dostatečné a předestřené cíle za legitimní… Soud přitom s ohledem na již výše uvedené úvahy nemá za to, že by vymezení plochy K1 na dotčeném pozemku představovalo zcela zjevný a intenzivní zásah do práv navrhovatelů. Z porovnání podmínek využití ploch AL a MN.p je zřejmé, že podmínky jejich využití jsou téměř totožné…
Vymezení plochy MN.p stávající využití nijak neomezuje, avšak pro případ budoucích změn zajišťuje, že ucelený systém protirerozních a retenčních opatření na území obce bude na dotčeném pozemku i tehdy zachován v základním nezbytném rozsahu. Nadto soud připomíná, že jeho úkolem v tomto řízení je ochrana jednotlivce před excesy v územním plánování a nedodržením zákonných mantinelů, nikoliv územní plány dotvářet či věcně regulovat nebo přezkoumávat, zda byl zvolen nejvhodnější způsob funkčního využití či regulace. Dotčení práv navrhovatelů je v případě vymezení plochy MN.p, která skutečně jen stanoví limity potenciálních budoucích využití na části dotčeného pozemku, ale neukládá jeho vlastníkům žádnou povinnost změn stávajícího využití, zcela mizivé, a už proto nemůže jít o vážný exces, který by odůvodňoval zásah soudu do samosprávné vůle obce projevené podobou přijaté územní regulace.“
Podle rozsudku Krajského soudu v Praze č.j. č. j. 54 A 18/2023- 68.
Více našich textů k problematice územního plánování najdete zde.