V březnu jsme informovali o rozsudku Krajského soudu v Plzni, který dovodil, že pokud smlouvu o souhlasu se stavbou na obecním pozemku uzavře rada obce, je taková smlouva neplatná. A stejně tak je neplatná tehdy, pokud záměr smlouvu uzavřít nebyl v souladu s § 39 odst. 1 zákona o obcích předem zveřejněn. Nyní máme k dispozici aktuální stanovisko ministerstva vnitra, které výklad krajského soudu nepovažuje za obecně závazný a vymezuje se proti němu.
Ve věci řízení o stanovení odvodu (či penále) za porušení rozpočtové kázně jde také o čas. Podle § 22 odst. 13 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů („malá rozpočtová pravidla“), lze odvod a penále uložit do 10 let počítaných od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně. Deset let se zdá jako hodně, ale někdy to v rámci právních bitev uteče, jako nic. Řízení mohou prodloužit neočekávané změny zákona a chyby, které těžko mohl někdo předvídat, jako tomu bylo ve věci řešené nedávno u NSS.
Krajský soud v Plzni řešil v roce 2007 zajímavý problém. Obec Stružná měla vrátit více než 13 a půl milionu z dotace na rozšíření kanalizace a vodovodu. Nové zastupitelstvo se rozhodlo pro poměrně svéráznou obranu. Tvrdilo, že starosta nebyl oprávněn bez zastupitelstva rozhodnout o podání žádostí o dotaci a ve skutečnosti se jednalo o použití prostředků soukromou osobou, která byla ve funkci starosty. Tato osoba by tedy měla sama peníze vrátit.
Otázka: Musí dobrovolný svazek obcí poskytovat informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím?
S Nejvyšším správním soudem se tentokrát podíváme do Horní Bečvy. Tamní zastupitelé schválili územní plán, který na pozemcích jedné vlastnice vymezil plochu silniční dopravy a jinde biokoridor. Krajský soud v Ostravě na základě návrhu zrušil biokoridor, ale plochy dopravy ponechal.
Při zakládání nové neziskové organizace si mohou zakladatelé položit otázku, zda je činnost dětské skupiny hlavní nebo vedlejší činností spolku (případně třeba zapsaného ústavu). Před několika lety jsme o této otázce vedli spor s Krajským soudem v Brně a vrchní soud nám dal nakonec zapravdu.
Před několika dny se nám podařilo dosáhnout toho, aby soud ve správním soudnictví konstatoval neúčinnost doručení svého rozsudku do datové schránky žalobce. Tím jsme klientovi umožnili, aby rozsudek soudu ještě mohl napadnout kasační stížností. Z důvodu prodloužené hospitalizace mu totiž lhůta pro podání kasační stížnosti uplynula.