Před několika dny se nám podařilo dosáhnout toho, aby soud ve správním soudnictví konstatoval neúčinnost doručení svého rozsudku do datové schránky žalobce. Tím jsme klientovi umožnili, aby rozsudek soudu ještě mohl napadnout kasační stížností. Z důvodu prodloužené hospitalizace mu totiž lhůta pro podání kasační stížnosti uplynula.
Skutkové pozadí případu
Žalobci byl předmětný rozsudek doručován do jeho datové schránky. Dle potvrzení o dodání a doručení byla datová zpráva obsahující uvedený rozsudek dodána do žalobcovy datové schránky dne 20. 6. 2022. Uplynutím deseti dnů ode dne dodání zmíněné datové zprávy, tedy dnem 30. 6. 2022, byla tato datová zpráva označena jako doručená fikcí.
Žalobce měl být plánovaně hospitalizován v nemocnici v období od 1. 6. 2022 do 12. 6. 2022. Hospitalizace se však neplánovaně prodloužila, neboť mu dne 12. 6. 2022 při odchodu z nemocnice prasklo šití v místě rány, což jej vrátilo na lůžko. Později bylo zjištěno, že u něj došlo také k nákaze zlatým stafylokokem. Hospitalizován tak žalobce zůstal až do 11. 7. 2022.
Za jakých okolností je možné soud požádat o vyslovení neúčinnosti doručení?
Ustanovení § 50d odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád zní: „Na návrh účastníka rozhodne odesílající soud, že doručení je neúčinné, pokud se účastník nebo jeho zástupce nemohl z omluvitelného důvodu s písemností seznámit. Návrh je třeba podat do 15 dnů ode dne, kdy se s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit. V návrhu musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uveden den, kdy se účastník s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit, a označení důkazů, jimiž má být včasnost a důvodnost návrhu prokázána.“
Podle § 64 soudního řádu správního se tato úprava použije také ve správním soudnictví.
Shora citovaná zákonná úprava předpokládá, že k rozhodnutí o neúčinnosti doručování písemnosti lze přikročit jedině tehdy, pokud se účastník nebo jeho zástupce s doručovanou písemností nemohli seznámit z omluvitelného důvodu. V řízení, které vydání rozsudku předcházelo, nebyl žalobce zastoupen. Bylo tedy nutno posoudit, zda u žalobce existoval v době doručování rozsudku uvedený omluvitelný důvod.
Co řekl krajský soud?
Na základě našeho návrhu se Krajský soud v Plzni k věci vyjádřil takto:
„12. Z žalobcových tvrzení podložených lékařskými zprávami se podává, že žalobce dne 1. 6. 2022 nastoupil do Fakultní nemocnice v Plzni k plánované hospitalizaci, která měla trvat do 12. 6. 2022. Plánovanou hospitalizaci ovšem za omluvitelný důvod, který by mohl vést k rozhodnutí o neúčinnosti doručení rozsudku, považovat nelze, a to právě s ohledem na její předvídatelnost. Žalobce by měl možnost zajistit své seznámení se s obsahem rozsudku, respektive jeho řádnédoručení i jinak.
13. Tuto úvahu však přerušuje nepředvídatelné prodloužení žalobcovy hospitalizace z důvodu prasknutí šití rány a následné infekce zlatým stafylokokem. Tyto skutečnosti, které vedly k náhlému zhoršení žalobcova zdravotního stavu a k podstatnému prodloužení doby jeho hospitalizace až do dne 11. 7. 2022, jím přitom nemohly být předvídány.“
Závěr
Krajský soud potvrdil právní názor, podle kterého hospitalizace může být důvodem pro vyslovení neúčinnosti doručení soudního rozhodnutí. Podstatné ale je, že se musí jednat o hospitalizaci neplánovanou, nebo přinejmenším neplánované prodloužení hospitalizace, jako tomu bylo v tomto případě.
Soud tak vyslovil neúčinnost doručení rozsudku. Rozsudek bude považován za doručený žalobci až dnem právní moci vydaného usnesení. Od tohoto okamžiku počne žalobci plynout i lhůta k podání kasační stížnosti podle § 106 odst. 2 s. ř. s.
Zpracováno podle rozsudku Krajského soudu v Plzni č.j. 77 A 60/2021 – 111 ze dne 31. 8. 2022.