V době psaní tohoto článku bylo v evidenci dětských skupin, kterou vede ministerstvo práce a sociálních věcí, zapsáno asi 1500 subjektů s celkovou kapacitou, která se blíží číslu 20 tisíc míst. Jak založit dětskou skupinu a jak získat oprávnění k jejímu provozování?
Při zakládání nové neziskové organizace si mohou zakladatelé položit otázku, zda je činnost dětské skupiny hlavní nebo vedlejší činností spolku (případně třeba zapsaného ústavu). Před několika lety jsme o této otázce vedli spor s Krajským soudem v Brně a vrchní soud nám dal nakonec zapravdu.
Vrchní soud v Praze se v usnesení ze dne 11. července 2018, č. j. 14 Cmo 409/2017 – 116, věnoval otázce, zda statutární orgán ústavu, ředitel, je za každých okolností monokratický orgán, nebo zda může být koncipován i jako orgán kolegiální. Vrchní soud přitom dospěl k jednoznačnému názoru, že statutární orgán ústavu je koncipován jako orgán monokratický.
V praxi se setkávám s tím, že mezi zástupci neziskového sektoru se šíří právní názor, že členy správní rady zapsaného ústavu nemohou být jeho zaměstnanci. Tento právní názor je zmíněn také například v poradně ČRDM takto: „Členové správní a dozorčí rady nemohou být zaměstnanci ústavu, protože to vylučuje zákon – § 418 odkazuje co do podrobností zákonné úpravy na ustanovení o nadacích a zde v § 363 (pro správní radu) a § 369 (pro dozorčí radu) se vylučuje, aby se členem těchto orgánů stal zaměstnanec ústavu.“ Osobně musím konstatovat, že s tímto názorem nesouhlasím a považuji jej za chybný. Předně je nutno poukázat na to, že § 418 občanského zákoníku uvádí, že „V ostatním […]
V článku níže se podíváme na otázku, zda je bezúhonnost zákonným předpokladem výkonu funkce člena statutárního orgánu u jednotlivých typů právnických osob.
Často dochází k tomu, že ještě než spolek, ústav, nadace či nadační fond vzniknou jako samostatná právnická osoba, je zapotřebí vynaložit určité náklady a uzavřít příslušné smlouvy v souvislosti s činností zakládané právnické osoby. Může se jednat o právní služby, ale také uzavření nájemní smlouvy, nákup vybavení apod. Občanský zákoník dává v § 127 možnost založené právnické osobě přihlásit se k důsledkům takto učiněného jednání, a pokud k tomu dojde, platí, že daná právnická osoba je z těchto jednání oprávněna a zavázána od počátku. Převzetí účinků jednání nově založenou právnickou osobou Účinky právních jednání učiněných před tím, než jí byla přiznána právní osobnost, může právnická osoba pro sebe převzít nejpozději do tří měsíců od svého […]
Usnesením z 19. 10. 2015 Vrchní soud v Praze potvrdil, že pro založení zapsaného ústavu jako jedné z neziskových právnických osob není potřeba notářský zápis. To znamená, že založit ústav půjde (opět) levněji a rychleji.
Můj článek o založení spolku se stal poměrně populární a opakovaně jsem byl dotázán, zda neposkytnu podobný návod na založení ústavu. Rozhodl jsem se toto volání vyslyšet. Pokud jste již prošli volbou, zda ústav nebo spolek (či jiná právní forma), a rozhodli jste se pro ústav, mohl by Vám tento návod pomoci – přinejmenším alespoň pro to pochopit, co vše založení ústavu obnáší.
V případě ústavu zákon určuje, že jeho účelem je provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky. Ústav je tak potenciálně vhodnou formou především pro poskytovatele sociálních, vzdělávacích a jiných služeb.
V pátek 26. září poslanci schválili změnu zákona o soudních poplatcích, která odstraňuje stav, kdy se neziskové organizace od ledna 2014 staly plátci soudních poplatků týkajících se zápisů do rejstříků vedených krajskými soudy. Skupina 22 poslanců reprezentovaná Petrem Kořenkem (ČSSD) předložila již v březnu tohoto roku návrh zákona, který navrhuje, aby řízení ve věcech veřejného rejstříku, která se týkají spolku, nadace, nadačního fondu, ústavu a obecně prospěšné společnosti byla osvobozena od soudního poplatku.