Státní orgány, ale také třeba obce a kraje nabízí poskytnutí dotace v řadě oblastí. Aktuální jsou zejména dotace na obnovitelné zdroje energie a různá opatření za účelem úspory energie (zateplování apod.). Co když ale zjistíte, že nemůžete projekt nebo pravidla jeho udržitelnosti splnit?
V rozsudku ze dne 16. 8. 2023 se NSS zabýval otázkou, zda již došlo k prekluzi povinnosti zaplatit penále z titulu opožděného vrácení dotace z rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu (dále též „SZIF“). NSS potvrdil předchozí rozhodnutí Městského soudu v Praze, podle kterého již došlo k prekluzi (neboť uplynula čtyřletá prekluzivní doba podle čl. 3 odst. 1 nařízení č. 2988/95), jako správné.
Ať už se jedná o dotace ze státního rozpočtu, nebo z rozpočtů obcí a krajů, příjemce dotace, kterému je vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně je nucen uhradit nejen tento odvod, ale také penále. Toto penále je jednotně stanoveno na 0,4 promile z částky odvodu za každý den prodlení. Co to znamená a jaká je maximální výše penále?
Setkáváme se s tím, že i když je odvod za porušení rozpočtové kázně podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, stanoven podle uzavřené dotační smlouvy, může být v rozporu se zákonem. Zákonná úprava má přitom samozřejmě přednost, jak potvrzuje i Ministerstvo financí.
V roce 2021 se do sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu dostala tato právní věta: „Je-li správce daně v prodlení s úkony v oblasti placení daní, představuje podnět podle § 38 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, právní prostředek ochrany nebo nápravy ve smyslu § 85 s. ř. s., který je nutno vyčerpat před podáním zásahové žaloby.“
Krajský soud v Plzni řešil v roce 2007 zajímavý problém. Obec Stružná měla vrátit více než 13 a půl milionu z dotace na rozšíření kanalizace a vodovodu. Nové zastupitelstvo se rozhodlo pro poměrně svéráznou obranu. Tvrdilo, že starosta nebyl oprávněn bez zastupitelstva rozhodnout o podání žádostí o dotaci a ve skutečnosti se jednalo o použití prostředků soukromou osobou, která byla ve funkci starosty. Tato osoba by tedy měla sama peníze vrátit.
Nejvyšší správní soud se v rozsudku z konce března 2023 zabýval tím, jestli neuplatnění smluvních pokut může představovat umožnění podstatné změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku dle § 222 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. S rozhodnutím by se měli seznámit všichni zadavatelé veřejných zakázek.
Příjemci dotací by neměli zbystřit až v okamžiku, kdy jim přijde výzva k vrácení dotace (o té jsme již psali zde), ale už v okamžiku, kdy je zahájena veřejnoprávní kontrola ohledně dotace. K tomu přitom může dojít ještě před čerpáním dotace, ale také až několik let po ukončení projektu. V tomto textu se budeme věnovat otázce, jak má poskytovatel dotace, resp. kontrolující osoba, postupovat, pokud jsou proti protokolu o kontrole podány tzv. blanketní námitky.
NSS v rozsudku ze dne 6. února 2019 zrekapituloval důležitost rozlišení definitivního snížení dotace a pozastavení platby dotace. Jednalo se o spor Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava proti Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Proč NSS potvrdil zrušení rozhodnutí MŠMT?
Vedle výzvy k vrácení dotace, které jsme se již věnovali samostatně, je podstatnou možností, jak se vyhnout konstatování porušení rozpočtové kázně, výzva k provedení opatření k nápravě. Tu má poskytovatel dotace povinnost při splnění zákonných podmínek příjemci (ať jde o obec či jiný subjekt) dát. Nevydání výzvy je důvodem, proč by měl být platební příkaz na odvod za porušení rozpočtové kázně zrušen v odvolacím řízení.