Nejvyšší správní soud se zabýval situací, kdy příjemci dotace byl uložen odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši celé dotace. Příjemce se bránil, že účel dotace byl naplněn, k porušení dotačních podmínek došlo spácháním trestného činu ze strany třetí osoby. Ta za toto jednání byla odsouzena v trestním řízení a byla jí uložena povinnost nahradit škodu. Soudy to k závěru o tom, že by příjemce nemusel odvod hradit, nevedlo.
Příjemce se nemůže zprostit odpovědnosti za plnění dotačních podmínek pověřením třetí osoby
Platebním výměrem ze dne 30. 11. 2018 vyměřil Finanční úřad pro Kraj Vysočina žalobci podle § 44a odst. 4 písm. c) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů odvod do Národního fondu za porušení rozpočtové kázně ve výši skoro 2 miliony Kč. Odvod se týkal projektu „Útěchovice pod Stražištěm – odbahnění rybníka U mlýna“, na jehož realizaci žalobce čerpal dotaci právě ve této výši.
Žalobce podal proti platebnímu výměru odvolání. Namítal, že se zasloužil spolu se svou rodinou o naplnění účelu dotace a z jejího poskytnutí neměl žádný prospěch. Prostředky z dotace si ponechala třetí osoba. Při stanovení výše odvodu by proto mělo být zohledněno, že se žalobce stal obětí podvodníka a dílo vybudoval vlastním přičiněním.
Odvolací finanční ředitelství odvolání zamítlo rozhodnutím ze dne 12. 3. 2021. Poukázalo na to, že žalobce jakožto příjemce dotace nese odpovědnost za plnění jejích podmínek a této se nemůže zprostit pověřením jiné osoby a rezignací na kontrolu jejího jednání.
Krajský soud žalobu zamítnul
Krajský soud v Brně žalobci nepřisvědčil. Uvedl, že jakkoliv porušení rozpočtové kázně v posuzované věci prokazatelně z větší části zavinila třetí osoba, nemůže to vést ke zproštění odpovědnosti žalobce za porušení rozpočtové kázně.
„Zákon neupravuje možnost liberace, což má opodstatnění v tom, že dotace je beneficiem a za splnění jejích podmínek odpovídá vždy příjemce v režimu objektivní odpovědnosti. Současně zákon upravuje prominutí odvodu či jeho části. Zakotvení institutu liberace by tedy bylo v podstatě nadbytečné. Tuto možnost pak nemohou konstruovat soudy bez opory v zákoně. Navíc v posuzované věci žalobce významně přispěl k porušení rozpočtové kázně tím, že kroky Ing. XXX nijak nekontroloval a jím předložené dokumenty podepisoval, aniž by byl vůbec schopen se s jejich obsahem seznámit.
Krajský soud vyloučil, že by bylo možno zohlednit v nynější věci skutečnost, že pachateli trestného činu byla uložena povinnost k náhradě škody ve stejné výši. Prostor pro zohlednění skutečně nahrazené škody může být dán v řízení o prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně. Krom toho se žalobce může domáhat náhrady škody vůči Ing. XXX soukromou cestou. Krajský soud dodal, že správní orgány řádně zohlednily míru naplnění účelu dotace ze strany žalobce a jeho rodiny, a to při zvažování výše odvodu.“
NSS: příjemce může požádat o prominutí odvodu nebo jeho části
Podle Nejvyššího správního soudu je zcela nerozhodné, zda stěžovatel měl dobrou víru, resp. vědomost o skutečných úmyslech zmocněnce a posléze vybraného dodavatele, popř. co vše učinil pro to, aby se vyhnul riziku, že poslouží toliko jako nástroj k neoprávněnému čerpání dotace. „Takovou právní úpravu lze samozřejmě subjektivně vnímat jako přísnou. Jak ovšem vysvětlil Nejvyšší správní soud v případě penále, poskytování dotací je formou určitého dobrodiní ze strany státu. Právě proto je poskytnutí dotace vázáno na dodržování přísných podmínek a je spojeno s přísnými následky při jejím neoprávněném použití. Odpovědnost za nevrácení neoprávněně použité částky dotace a s tím spojenou majetkovou újmu nelze v takovém případě přenášet na stát (rozsudek ze dne 7. 3. 2019, č. j. 10 Afs 65/2018-42, a na něj navazující judikatura).
Současně je nutno zdůraznit, že jakkoliv právní úprava nezná žádné liberační důvody ve vztahu ke vzniku samotné odpovědnosti za porušení rozpočtové kázně, obsahuje institut, který umožňuje Generálnímu finančnímu ředitelství zcela nebo zčásti prominout odvod za porušení rozpočtové kázně nebo penále za prodlení s ním z důvodů hodných zvláštního zřetele. Ačkoliv stěžovatele na tuto skutečnost upozornil příhodně již krajský soud, v kasační stížnosti ji zcela pomíjí. Nijak se tedy ve své úvaze nevypořádává s tím, že právní úprava zjevně poskytuje možnost, jak přihlédnout v individuálním případě právě ke zvláštním okolnostem a napravit případnou tvrdost zákona či zjevnou nespravedlnost.“
Podle rozsudku NSS ze dne 20. 2. 2024, č.j. 7 Afs 240/2022 – 23, dostupný na www.nssoud.cz
Více našich článků k problematice dotací a porušení rozpočtové kázně zde.