Brněnský územní plán zažívá u soudu jednu pernou chvilku za druhou. Poslední zrušená regulace se týká okolí Brněnské přehrady.

Zeleň namísto plochy pro rekreaci

Jeden vlastník nebyl spokojen s tím, že právě jeho pozemek nacházející se nedaleko přehrady, je vymezen jako plocha zeleně (ZK), když se přitom v jeho těsné blízkosti nacházejí jiné mnohem šťastnější pozemky, na kterých je možné stavět rekreační objekty. Protože šlo navíc o vlastníka, který byl během pořizování aktivní a podával námitky, očekával, že popsanou diskriminaci Brno v odůvodnění územního plánu vysvětlí.

Pořizovatel se ale něčím takovým, jako je uvedení důvodů pro omezení vlastnického práva, neobtěžoval. Také tato regulace v novém územním plánu Brna byla zkrátka úplně libovolná jako všechny ostatní, které už soudy zrušily.

Soud: Brno námitku nevypořádalo

Krajský soud v Brně pravil: „Z vypořádání námitky č. 1 je zřejmé, že odpůrce rozšířil plochy krajinné zeleně, zejména v okolí biocenter a významných krajinných prvků. Odpůrce nijak nereagoval na argumentaci, že pozemek navrhovatele na VKP Čihadlo bezprostředně nenavazuje, neboť je zde umístěn ještě pozemek p. č. 724/1 ve vlastnictví odpůrce. Nevysvětlil ani, proč naznačeným způsobem nepostupoval ve všech lokalitách v oblasti Brněnské přehrady, nikoliv pouze v území, kde se nachází pozemek navrhovatele. S tím souvisela detailní argumentace navrhovatele o selektivní diskriminaci obsažená v podaných námitkách.

Odpůrce však na ni ve vypořádání námitek nijak konkrétně nereagoval a nevysvětlil, proč v jiných případech vymezil v oblasti Brněnské přehrady nové rekreační oblasti na úkor zemědělské půdy, přestože jsou rovněž v bezprostřední blízkosti významných krajinných prvků nebo biocenter, případně proč pro plochy zeleně nevyužil primárně pozemky ve vlastnictví odpůrce, které navrhovatel zmiňoval. Tato argumentace navrhovatele zůstala v rozhodnutí o námitkách zcela bez odezvy, přestože šlo o argumentaci pro navrhovatele důležitou.

Vypořádání námitek nereaguje ani na návrh navrhovatele vymezit plochu RX na pozemku alespoň částečně. I zde nejde o argumentaci marginální, neboť navrhovatel s ohledem rozsahu pozemku navrhoval, že s ohledem na rozsah pozemku mohla být alespoň jeho část regulována jako plocha RX a další část přiléhající k významnému krajinnému prvku ponechána ve veřejné zeleni. Ani tento návrh odpůrce řádně nevypořádal a ponechal jej bez odezvy.“

Soud: Brno diskriminuje

Protože si vlastník stěžoval, že je diskriminovaný vůči jiným, vůči kterým byl územní plán štědrý, : „Ve vztahu k navrhovatelovu pozemku odpůrce ve vypořádání námitky č. 1 i 7 obecně odkazuje na nutnost ochrany zemědělského půdního fondu a rozšiřování zeleně, zatímco ve vztahu k navrhovatelem zmiňovaným srovnatelným pozemkům v dané oblasti, na nichž naopak dochází k novému vybudování zahrádkářských lokalit, uplatňuje argumentaci zcela opačnou, hovořící o podpoře rozšiřování rekreační funkce zemědělských pozemků v oblasti Brněnské přehrady. Tyto obecné proklamace, které, jak správně upozorňuje navrhovatel, jsou ve vzájemném pnutí, nijak nevysvětlují konkrétní důvody zřízení plochy veřejné zeleně na pozemku navrhovatele.

Odpůrce poukazem na nemožnost vzájemného srovnání odmítá vyjádřit se blíže k namítané selektivní diskriminaci a srovnání s pozemky jiných vlastníků v oblasti, u nichž odpůrce odstup od významných krajinných prvků nebo biocenter v podobě plochy veřejné zeleně jinak nevyžaduje a namísto rozšiřování veřejné zeleně volí vytvoření rekreačních oblastí. Nejedná se přitom o přemrštěnost požadavků na způsob vypořádání námitek ze strany soudu, ale o požadavek na sdělení jasných důvodů přijaté regulace v reakci na detailní námitky navrhovatele, kterému je novým územním plánem měněn dosavadní způsob využití pozemků v jeho vlastnictví. Řádné zdůvodnění námitek odpůrcem je předpokladem pro možnost přezkumu proporcionality přijatého řešení v řízení před soudem.“

Podle rozsudku KS Brno, čj. č.j. 67 A 2/2026-171 ze dne 25. 3. 2026

Více našich textů k územním plánům najdete zde.