Obvodní soud pro Prahu 2 se v rozsudku č. j. 25 C 67/2022-112 přiklonil k výkladu, podle kterého současná právní úprava neumožňuje přiznat náhradu nemajetkové újmy za nezákonná mimořádná opatření vydávaná podle zákona o ochraně veřejného zdraví či pandemického zákona, byť byla daná opatření prohlášena za nezákonná ve správním soudnictví.
Nejvyšší správní soud se dostal k rozhodování zajímavé kauzy opepřené otázkou církevních restitucí. Na stůl se mu totiž dostala kasační stížnost obce Ořech proti rozsudku Krajského soudu v Praze, kterým byl zrušen regulační plán na návrh Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze. Ve věci NSS už jednou rozhodoval, a to o tom, jestli byl nebo nebyl návrh na zrušení opatření obecné povahy opožděný (tehdy ho ještě bylo možno podat ve tříleté lhůtě, dnes je to jen jeden rok), když bylo na regulačním plánu špatně vyznačeno datum účinnosti.
O nové judikatuře k nutnosti vést spis pro územní plán jsme již psali. Nyní na ni zareagovalo i ministerstvo pro místní rozvoj a vydalo nové metodické sdělení s názvem Vedení spisu při pořizování opatření obecné povahy na úseku územního plánování.
Nejvyšší správní soud se v těchto dnech zabýval zajímavou otázkou – může obec napadat opatření obecné povahy, kterým je stanovena objízdná trasa při uzavírce jiné silnice? Rozhodoval na základě kasační stížnosti obce Běleč, která byla dotčena vymezením objížďky pro nákladní dopravu. Obec namítala zásah do práva občanů na ochranu zdraví a na příznivé životní prostředí a do zájmů, které má na svém území samospráva chránit a pečovat o ně, konkrétně do zájmu na ochraně klidného bydlení a možnosti dopravy občanů obce.
Nejvyšší správní soud často rozhoduje o zajímavých aspektech územního plánování. Nejinak tomu bylo v případě obce Dolany. Jeden z pozemků se podle starého územního plánu nacházel v nezastavitelné stabilizované ploše zemědělského půdního fondu, nový územní plán ho pak přeřadil do plochy územní rezervy pro venkovské bydlení.
V obci Poříčí nad Sázavou přijali nový územní plán a jak už to bývá, dočkali se návrhu na zrušení jeho části. Jeden z vlastníků nebyl spokojen, že jeho nemovitost byla původně v ploše určené pro bydlení a občanskou vybavenost a nově je z ní jen zahrada – zeleň soukromá a vyhrazená. Vlastník ale udělal jednu podstatnou chybu – nestaral se včas a nehájil svá práva, když měl a mohl. Proto jeho návrh Krajský soud v Praze zamítl.
V květnu 2022 rozhodoval Nejvyšší správní soud o územním plánu obce Úsuší. Ten požadoval „zajistit napojení lokality na komunikační síť odpovídající lokalitě pro bydlení; zajistit vyhovující vnitřní dopravní obsluhu; a respektovat trasu navrženého vodovodního přivaděče.” V územním plánu byl nadto uveden následující požadavek: „Pro plánované lokality určené k zástavbě dle ÚP obce budou prováděny dostavby vodovodu s napojením na vybudované rozvody s vystrojením sítě dle předchozího popisu“. To se nelíbilo dotčené vlastnici, která se obrátila na správní soudy, aby regulaci zrušily. Proč neuspěla?
Naše advokátní kancelář měla možnost zastupovat u soudu jednu obec, která se dostala do potíží kvůli vyhlášené stavební uzávěře. Protože se do podobné situace dostává řada zejména malých samospráv, jež nedisponují rozsáhlým úřednickým aparátem, dovolujeme si shrnout podstatné body rozsudku Krajského soudu v Praze. Než se pustíme do právních argumentů, jen stručně popíšeme, co co šlo. Stavební uzávěra v obci platila pro nezastavěné území vymezené územním plánem jako lesní plochy, v grafické části územního plánu označené „ZL“. Stavební uzávěrou byla zakázána stavební činnost týkající se staveb oplocení lesních ploch v nezastavitelném území obce.
NSS rozhodoval onehdy v zajímavé kauze týkající se územního plánu obce Rybníky, kterým byla plocha výroby a skladování změněna na zemědělskou půdu. Navrhovateli se především nezamlouvalo, že územní plán učinil tak závažnou změnu, i když z katastrální mapy a ze skutečného stavu v okolí pozemků bylo zřejmé, že pozemky jsou úzce spojeny s provozem výroby a skladů, a vedle toho obec nerespektovala faktický způsob využívání pozemků, který byl povolen.
Nejvyšší správní soud řešil zajímavý případ s územním plánem: snahu o výstavbu rodinného domu v zahrádkářské oblasti. Nespokojený vlastník se nejdříve obrátil na Krajský soud v Pardubicích a protože neuspěl, „hnal“ věc až k Nejvyššímu správnímu soudu, leč ani tam nepochodil. Jak argumentoval a co mu na to řekl soud?