Nejvyšší správní soud potvrdil, že bylo správné, když krajský soud zrušil stavební uzávěru jedné jihomoravské obce, protože se ve skutečnosti neměnila regulace v územním plánu, jen se zpřesňovala, a stavební uzávěra tedy nebyla nezbytná.
Nejvyšší správní soud potvrdil, že bude velmi přísný na tzv. pasivní vlastníky, tedy na ty, kteří nepodali během pořizování územního plánu připomínky (buď vůbec nebo je sepsali jen obecně, což je jako by je nepodali).
V těchto dnech se na naši advokátní kancelář obrací obce s žádostí o právní pomoc s připomínkováním akceleračních zón, které jsou vymezovány ve Změně č. 2 Územního rozvojového plánu. Rádi s tím pomáháme, protože s postupem státu, který direktivně nařizuje obcím, kde mají nechat postavit obří větrné elektrárny nesouhlasíme. Připravili jsme proto několik tipů, jak připomínku napsat.
Nejvyšší správní soud dostává stále víc příležitostí řešit nejen územní plány, ale i stavební uzávěry. Obce si totiž začaly uvědomovat, jak důležité je ochránit území před nežádoucí výstavbou do doby, než nabude účinnosti nový územní plán nebo jeho změna.
Nejvyšší správní soud řešil poněkud komickou stížnost vlastníka nespokojeného s tím, že mu územní plán z roku 2022 vymezil na pozemku biokoridor. Tenkrát si toho ale pán nevšiml, a tak se pokoušel regulaci řešit až skrze návrh na zrušení změny, která ale pravidla pro jeho pozemek nijak neměnila. NSS si samozřejmě jen zaťukal na čelo a stížnost odmítl. Být vlastníkem, který se o svoje pozemky nestará, se holt nevyplácí.
Krajský soud v Brně dostal možnost vyjádřit se k podmínce územní studie a etapizace (stanovení procenta zastavění jiných zastavitelných ploch) v územním plánu.
Nejvyšší správní soud řešil případ, kdy obec začala pořizovat změnu, do které původně zahrnula i pozemek jedné vlastnice, posléze ale částečně ukončila pořizování změny – právě ve vztahu k pozemku. NSS řekl, že se sice vlastnice nemůže domáhat přezkumu opatření obecné povahy – změny územního plánu, ale mohlo by jít o nezákonný zásah.
Krajský soud zrušil další regulaci obsaženou v územním plánu jihomoravské metropole. S nadsázkou se dá říct, že celý územní plán je svévolný a Brno není schopné uvést jediný relevantní důvod, proč vůbec územní plán připravilo a vydalo. Jediné štěstí druhého největšího města ČR je, že se vlastníci o územní plánování ani výstavbu v podstatě nezajímají, a tak zůstane valná většina ploch ušetřena potupného soudního přezkumu.
Brněnský územní plán zažívá u soudu jednu pernou chvilku za druhou. Poslední zrušená regulace se týká okolí Brněnské přehrady.
Nejvyšší správní soud se zabýval dalším územním plánem, který (zase) v soudním přezkumu neobstál, protože nebyl vůbec odůvodněný. Obci nepomohlo ani to, že tvrdila, že šlo jen o zpřesnění regulace. I takový postup totiž musí podle soudu obec zdůvodnit.