Jak jsme již psali, ve věci našeho klienta Krajský soud v Brně zrušil uloženou pokutu za nenošení roušky. Soud se ztotožnil s naší argumentací, že mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví, jehož porušení bylo klientovi kladeno za vinu, bylo nezákonné, nemohlo se proto jednat o přestupek.

Jak si mnozí vzpomenou, v době pandemie opatření střídalo opatření a tak není divu, že soudy již nemohly zmíněné mimořádné opatření (pocházelo ze září 2020) zrušit. Judikatura NSS nicméně dovodila, že je zapotřebí v rámci přezkumu aplikace opatření (jako bylo právě uložení přestupku), aby si soud jeho zákonnost posoudil.

Rozsudek krajského soudu jsme samozřejmě uvítali. Vedle toho jsme ale hned (abychom stihli nejen subjektivní, ale i objektivní lhůtu podle § 100 odst. 2 správního řádu) podali návrh na obnovu řízení ve věci známé našeho klienta, která byla shledána vinnou ze stejného přestupku, jako on. Argumentovali jsme, že posouzení opatření jako nezákonného je nutno brát na roveň jeho formálnímu zrušení, uplatní se tedy § 100 správního řádu, podle kterého je důvodem obnovy, pokud „bylo zrušeno či změněno rozhodnutí, které bylo podkladem rozhodnutí vydaného v řízení, které má být obnoveno“.

KHS žádost o obnovu řízení zamítnula

Jak je zamítnutí žádosti odůvodněno? KHS uvádí, že dospěla k závěru, že „byť byl vydán rozsudek Krajského soudu v Brně, č.j.: 62 A 2/2023-96, kterým bylo ve skutkově totožné věci, jakou je věc žadatelky rozhodnuto a pouze v odůvodnění tohoto rozsudku uvedeno, že mimořádné opatření ze dne 17. 9. 2020 bylo nezákonné a neobstojí jako podklad pro rozhodnutí o přestupku, nejedná se o dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými.

V případě žádosti žadatelky o obnovu řízení tak dle názoru KHS ZK nebyla splněna podmínka obnovy řízení dle ust. § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu.

Stejně tak dle názoru KHS ZK nedošlo k naplnění podmínky uvedené v § 100 odst. 1 písm. b) správního řádu pro povolení obnovy pravomocně skončeného správního řízení (na níž žadatelka primárně odkazuje zvýrazněním textu ve své žádosti – pozn.), neboť nebylo zrušeno“.

Skutečně není nezákonné opatření důvodem k obnově řízení?

Připomeňme, že na základě našeho návrhu bylo ve věci jiného našeho klienta rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 13.11.2020, č.j. 18 A 59/2020-226 zrušeno mimořádné opatření ze dne 19.10.2020. Přitom v předmětném řízení bylo napadáno také mimořádné opatření ze dne 17.9.2020, které ale bylo zrušeno samotným ministerstvem (a nahrazeno opatřením novým), proto o něm soud rozhodovat nemohl.

Mimořádné opatření ze dne 19.10.2020 nařizovalo prakticky totožné povinnosti jako opatření ze dne 17. 9. 2020. Krajský soud k tomu v rozsudku uvedl: „Mimořádné opatření ze dne 17.9.2020, jež je obsahově, až na pro věc nepodstatné údaje legislativně-technického charakteru, co do jeho zdůvodnění zcela totožné jako mimořádné opatření ze dne 19.10.2020 (o obsahu těchto mimořádných opatření ostatně není mezi účastníky řízení sporu a jsou známy i zdejšímu soudu), tedy pozbylo účinnosti již před zahájením řízení ve věci nyní posuzovaného přestupku, k čemuž došlo dne 6.11.2020, kdy byl žalobci doručen příkaz o uložení sankce ze dne 4.11.2020, č.j. KHSZL 27646/2020, sp. zn. S-KHSZL/25436-2/2020/6.9/SO/KM/ZLA-02.“

Soud dále poukázal na to, že nedošlo k tomu, že „by mimořádné opatření ze dne 17.9.2020 bylo během jeho účinnosti (do 13.10.2020) podrobeno soudnímu přezkumu, jako tomu bylo u mimořádného opatření ze dne 19.10.2020. Tato situace je v zásadě výsledkem rychlého sledu vydávání mimořádných opatření, kdy je mimořádné opatření nahrazováno nově účinným (případně se zohledněním změny poměrů) a ochrana vůči konkrétnímu mimořádnému opatření (jež již pozbylo účinků) je tak limitována.“

Jak se k věci postaví odvolací orgán?

Za této situace se domníváme, že by soud měl povolit obnovu řízení, neboť

  • Rozsudkem MS v Praze bylo pro nezákonnost zrušeno prakticky identické mimořádné opatření (opatření ze dne 19. 10. 2020)
  • Opatření ze dne 17. 9. 2020 nemohlo být zrušeno (byť bylo u soudu napadeno), ale jako nezákonné bylo posouzeno rozsudkem Krajského soudu v Brně, čj. 62 A 2/2023-96 ze dne 2. 11. 2023.

Podáváme v této věci odvolání. Jistě je na místě, aby se ve věci vyjádřilo Ministerstvo zdravotnictví a případně také správní soudy.