Nejvyšší správní soud se zabýval stížností jednoho investora, který chtěl stavět obchodní centrum. Změna územního plánu mu to ale znemožnila. Investor se bránil mj. tím, že změna byla nepřiměřená, protože už měl územní souhlas na vodovodní přípojku. NSS ale řekl, že to není důležité.
Nejvyšší správní soud řešil případ územního plánu obce, která změnila pozemky z ploch smíšených obytných na plochy veřejných prostranství. To vše učinila na podkladu registrované územní studie.
Nejvyšší správní soud potvrdil, že bylo správné, když krajský soud zrušil stavební uzávěru jedné jihomoravské obce, protože se ve skutečnosti neměnila regulace v územním plánu, jen se zpřesňovala, a stavební uzávěra tedy nebyla nezbytná.
Nejvyšší správní soud se opět vyjadřoval k tomu, jak se posuzuje soulad záměru s okolním zástavbou, a to v případě jednoho nespokojeného souseda, kterému vadilo, že má být nový rodinný dům postaven kolmo k jeho nemovitosti. NSS řekl, že když územní plán nemá žádné specifické požadavky, musí se stavební úřad dívat na širší okolí záměru a ne jen ne nejbližší sousedy.
Jedna obec na severní Moravě vyňala určitý pozemek ze zastavěného území a v důsledku toho měla vlastnice ze své parcely namísto plochy smíšené obytné jen plochu přírodní. U soudu vlastnice uspěla, část územně plánovací dokumentace byla zrušena. Důvodem bylo, jako tradičně, chybějící odůvodnění. Chyba to musela být velká, protože navrhovatelka byla během procesu pořizování pasivní, což značně snížilo její šance na soudní přezkum.
Nejvyšší správní soud řešil případ vlastníka nespokojeného s tím, že územní plán jedné obce převzal koridor ze zásad územního rozvoje.
Nejvyšší správní soud opět potvrdil, že v situaci, kdy dotčený orgán „odflákne“ svoje stanovisko a neobtěžuje se s odůvodněním, přesouvá se práce s odůvodněním na pořizovatele. Když by ani ten nevěnoval vysvětlení důvodů pro zásah do vlastnického práva pozornost, hrozí, že dojde ke zrušení části ÚPD. Nejedná se o novinku, ale je vždy dobré si připomenout, na co všechno se musí během územního plánování myslet.
Nejvyšší správní soud se vyjadřoval k zajímavé otázce: Mohou soudy používat mapové portály (geoportály) jako důkazy? V konkrétní kauze šlo o to, že soud použil jak grafickou část zásad územního rozvoje, tak geoportál, protože ten umožňuje nahlédnout na území v podrobnějším měřítku. NSS řekl, že je v pořádku, aby soudy vycházely i z mapových portálů.
Nejvyšší správní soud rozhodoval o dalším územním plánu, šlo o vyhotovování úplného znění územního plánu po změně.
Nejvyšší správní soud se zabýval celkem zajímavou otázkou. Řešil, zda musí stavební uzávěra obsahovat podmínky pro povolení výjimky nebo ne Dospěl k závěru, že to nutné není.