Nejvyšší správní soud potvrdil rozsudek krajského soudu, kterým byla zrušena část územního plánu jedné obce. Problém byl, jak jinak, v nedostatečném odůvodnění rozhodnutí o námitce vlastníka dotčeného pozemku. NSS potvrdil, že v situaci, kdy vlastník popíše několik možných variant řešení, je třeba na všechny pečlivě reagovat.
Vyjádřete se ke všem alternativám
NSS řekl: „Navrhovatelé v průběhu pořizování územního plánu proti zvolenému řešení brojili námitkami. Součástí těchto námitek byl také odkaz na jiné myslitelné varianty, které by byly způsobilé vést k zamýšlenému cíli (tj. zajištění dopravní obslužnosti zejména plochy SV 51). Navrhovatelé tedy v průběhu pořizování územního plánu přednesli argumenty, na které měla stěžovatelka odpovídajícím způsobem reagovat, podrobné odůvodnění nedůvodnosti námitky navrhovatelů však v rozhodnutí o námitkách chybí.
Navrhovateli uplatněné námitky nadto nebyly abstraktní či zjevně nedůvodné. Naopak navrhovatelé uvedli zcela konkrétní alternativy řešení, které by podle jejich názoru byly způsobilé dosáhnout zamýšleného cíle, avšak bez zásahu do jejich vlastnických práv. Na stěžovatelce poté bylo (zjednodušeně řečeno), aby navrhovatelům konkrétně vysvětlila, z jakých důvodů jimi navržené varianty nepovažuje za srovnatelné se zvoleným řešením. Obdobnou úvahu však stěžovatelka v rozhodnutí nepřednesla a konkrétně (byť i v tomto případě bez označení variant způsobem, jaký zvolili navrhovatelé) rozporovala pouze dvě ze čtyř navržených alternativ.“
Vlastník jako vlastník
NSS dodal: „Nejvyšší správní soud má za to, že z celkového odůvodnění napadeného rozsudku je zcela zjevně patrné důsledné dodržování zásady zdrženlivosti ze strany krajského soudu. Požadavek kladený na stěžovatelku spočíval „toliko“ v tom, že je stěžovatelka povinna řádně odůvodnit (v případě, že za účelem dosažení uvedeného cíle nezvolí jiné řešení), proč považuje zásah právě do vlastnických práv navrhovatelů za nezbytný. Krajský soud tak stěžovatelku jistě nezavázal k tomu, že by musela bez dalšího přijmout alternativní řešení přednesené navrhovateli, zvláště po řádně uplatněné a odůvodněné námitce však musí svůj postup odůvodnit. Součástí tohoto odůvodnění pak musí být také to, proč jiné navržené řešení neobstojí…
Krajský soud v napadeném rozsudku dále správně odkázal na to, že navrhovateli předložené alternativní řešení by zasáhlo do vlastnických práv jiných vlastníků. Nicméně z odůvodnění územního plánu vůbec nelze zjistit, z jakých důvodů byla ochrana vlastnického práva jiných vlastníků „upřednostněna“ oproti právům navrhovatelů. Krajský soud také uvedl, že pouhá blízkost lokálního biokoridoru LBK 31 sama osobě nestačí pro dostatečné odůvodnění nepřípustnosti varianty D.“
Rozsudek NSS, čj. 5 As 113/2026 – 71 ze dne 29. 9. 2026.
Více našich textů k územním plánům najdete zde.
