Nejvyšší správní soud se detailněji zabýval tím, jak by mohla obec prokázat, že skutečně řádně zveřejnila veřejnou vyhlášku oznamující veřejné projednání návrhu ÚPD na úřední desce.

Řetězec důkazů

Není pochyb, že screenshot rozhraní správce webu svědčí tvrzení, že sporná veřejná vyhláška oznámení o veřejném projednání návrhu byla na elektronické úřední desce vyvěšena dne 12. 6. 2024 a svěšena dne 24. 7. 2024. Tento nepřímý důkaz zde však nestojí osamocen a doplňuje jej řada dalších, ať už jde o záznam z databáze edesky.cz, obsah archivu webových stránek, protokol úřední desky, a do jisté míry i výslechy svědků.

Soud konstatoval, že v řízení před krajským soudem bylo bezpečně prokázáno, že soubor obsahující oznámení o konání veřejného projednání je znázorněn v rozhraní správce webu, v soukromé databázi edesky.cz, jakož i v archivu webových stránek odpůrkyně pod týmž názvem a se stejnou velikostí. Obsah databáze edesky.cz jakož i archivu webových stránek přitom potvrzuje přinejmenším závěr o datu vzniku souboru obsahujícího oznámení (tj. dne 12. 6. 2024), jež koresponduje s datem, které je jako datum vyvěšení uvedeno přímo na samotném dokumentu oznámení. Tyto důkazy se ve svém celku navzájem podporují a tvoří pomyslný okruh relevantních nepřímých důkazů. Úvahy krajského soudu, jimiž důkazy obdobným způsobem hodnotil, jsou proto podle náhledu kasačního soudu logické, přesvědčivé a nevyvolávají žádné zásadní pochybnosti.

Proč by měl administrátor lhát? Dokažte to!

NSS ještě dodal: „Stěžovatelka ovšem vzdor shora naznačené vzájemné provázanosti jednotlivých důkazů napadá jejich hodnotu izolovaně. V této souvislosti také rozporovala průkaznost screenshotu rozhraní webového správce s argumentem, že se záznamem v tomto rozhraní lze zpětně manipulovat. S takovou možností krajský soud v napadeném rozsudku nepolemizoval a nečiní tak nyní ani kasační soud. Sama možnost do záznamu zasahovat však pravdivost tohoto důkazu bez dalšího nezpochybňuje. Opačný náhled by totiž automaticky stavěl na předpokladu, že k manipulaci mělo dojít.

Nelze ovšem zapomínat na obecně platnou domněnku poctivosti a dobré víry jednajícího, v tomto případě externího subjektu, který pro odpůrkyni provozuje správu webu. Tento princip, jakkoli plyne z norem soukromého práva (§ 7 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), je třeba ctít i ve veřejnoprávních vztazích. Nejvyšší správní soud nikterak nezpochybňuje, že je na odpůrkyni, aby prokázala řádné doručení veřejnou vyhláškou… Kdo ovšem míní zpochybnit poctivé jednání jiného, nese stran takové pochybnosti důkazní břemeno sám. Stěžovatelka v této souvislosti prokázala pouze tolik, že zpětný zásah do screenshotu je možný, nikoli však byť jen existenci jakékoli indicie, že tak správce webu učinil.“

Podle rozsudku NSS čj. 3 As 16/2026-51 ze dne 15. 10. 2026

Více našich textů k územnímu plánování najdete zde.