Nejvyšší správní soud rozhodoval o změně územního plánu města Brna. V tomto případu jeden ze sousedních vlastníků nesouhlasil s výstavbou výškových domů v blízkosti jeho rekreační nemovitosti nacházející se v Židenicích. Navrhovatel uvedl několik argumentů (zásah do práva vlastnického, práva na příznivé životní prostředí a práva na soukromí včetně ochrany před imisemi – konkrétně pak vadil příliš vysoký index podlažní plochy, který určuje, jak hmotná stavba bude).
Nejvyšší správní soud se znovu vyjádřil k požadavku na jistou střídmost při vymezování dalších a dalších nových zastavitelných ploch v územních pánech. Obcím lze rozhodně jen doporučit, aby se tímto názorem řídily, neboť dnes a denně v naší praxi vidíme, jak se po několika letech noví zastupitelé snaží otočit kurz výstavby, ale jen horko těžko k tomu hledají vhodné instrumenty. Při úvahách o tom, kde všude bude možno v obci stavět, zkrátka víc než kdy jindy platí, že méně znamená více, protože doplnit zastavitelné plochy je možné vždy, kdežto udělat z těch, co už byly k zastavění určené, plochy nezastavitelné, je velmi obtížné.
V obci Mydlovary pořizovali nový územní plán. Jednu plochu, na které stojí rodinný dům, zahrnul nový plán do ploch přestavby s funkčním využitím pro rekreaci (starý územní plán řadil plochu rovněž ke sportu a rekreaci – změna spočívala v onom určení k přestavbě). Vlastník s takovým řešením nesouhlasil a bránil se u Krajského soudu v Český Budějovicích. Ten jeho návrh zamítl, protože neshledal, že by nový územní plán zasáhl do vlastnického práva. Dotčený se obrátil i na Nejvyšší správní soud, ten ale jeho kasační stížnost rovněž neuznal. Co zajímavého k tomu soudci řekli?
Pro každou obec je klíčové, jak o územních plánech rozhodují soudy. V judikatuře lze najít mnohá poučení, která umožní samosprávám vyhnout se chybám, jichž se dopustily jiná města a obce. Přehled nejnovějších soudních rozhodnutí najdete v časopise Urbanismus a územní rozvoj (č. 1/2021).