Nejvyšší správní soud potvrdil to, co pořizovatelé již dávno vědí: když naformulujete zadání územního plánu moc konkrétně, snadno se z toho stane velký problém. Když naopak použijete formulace typu „návrh územního plánu prověří vhodnost vymezení té a té plochy“, máte napůl vyhráno. Sloveso prověřit totiž dovoluje, aby byly plchy zastavitelné nebo taky ne, podle toho, jak se to vyvrbí.

Návrh nemusí odpovídat zadání, je-li dost obecné

NSS řekl: „Krajský soud v napadeném rozsudku v bodech 53 a násl. zdůraznil, že rozdíl mezi zadáním (změnou) územního plánu a jeho výslednou podobou nezpůsobuje sám o sobě nezákonnost… Použití tohoto rozsudku je pro nynější věc zcela přiléhavé. Jeho podstata spočívá v tom, že tvorba územního plánu je dynamickým procesem, v rámci něhož se může finální verze (změny) územního plánu v rozumné míře lišit od jeho zadání.

Odpůrce již ve vypořádání námitek podaných stěžovatelem vysvětlil, jakým způsobem splnil úkoly ze zadání… Současně nebyla dána povinnost již vymezené zastavěné plochy zredukovat, úkolem bylo pouze prověřit, zda by tyto plochy mohly být navráceny do volné krajiny. To odpůrce rovněž splnil. Tato zcela zřejmá argumentační východiska odpůrce (aprobovaná krajským soudem) stěžovatel v kasační stížnosti nijak konkrétně nezpochybňuje.“

Když orgán nechce SEA, nemusí se dělat

NSS se ještě vyjádřil k tomu, že se spolek napadající územní plán domáhal provedení SEA, ačkoli to příslušný orgán nepožadoval: „Je zřejmé, že stěžovatel tuto část své argumentace opětovně odvíjí od toho, že podle něj došlo změnou č. 1 k zásadnímu zvýšení zastavitelných ploch, což bude mít vliv na životní prostředí, a proto mělo být posouzení vlivů na životní prostředí zváženo. K tomu lze nicméně pro úplnost dodat, jak uvedl již krajský soud, že posouzení vlivů na životní prostředí při pořizování změny č. 1 nepožadoval žádný dotčený orgán.

Ačkoliv se krajský soud vypořádal s námitkou posouzení vlivů na životní prostředí stručně, lze jeho závěr považovat za dostatečně výstižný. Pokud totiž žádný dotčený orgán nepožadoval posouzení vlivů na životní prostředí při pořizování změny č. 1, neměl odpůrce povinnost takové posouzení provést. Stěžovatel současně v návrhu nijak nepolemizoval se stanovisky dotčených orgánů, pouze obecně uvedl, že vlivy na životní prostředí nebyly bez řádného odůvodnění zhodnoceny. Proto mohl krajský soud ve stejné obecnosti tuto námitku uvedeným způsobem vypořádat.“

Podle rozsudku NSS čj. 7 As 270/2025-39 ze dne 16. 10. 2026.

Více našich textů k územnímu plánování najdete zde.