Nejvyšší správní soud opět dostal možnost vyjádřit se k důležitostí etapizace v územním plánu. NSS se vyjadřoval i k požadavku na minimální šíři veřejného prostranství.
Nevyhovující stav komunikací je důvodem pro etapizaci
NSS řekl: „Z odůvodnění Změny č. 1 ÚP tak vyplývá, že podmínka rekonstrukce ulic Jaroslava Ježka, Jaroslava Haška, Dr. Mičoly a Sebastiniho vychází z nevyhovujícího stavu komunikací, která je limitem napojení další zástavby. Tomuto odůvodnění nemá Nejvyšší správní soud co vytknout.
Je-li očekáván vznik nové zástavby v území, je zcela legitimním a přirozeným požadavkem, aby nejprve došlo k zajištění odpovídajícího stavu komunikací, kterými bude tato zástavba obsluhována. V opačném případě by nadále docházelo ke zhoršování nevyhovujícího stavu komunikací, které by si následně stejně vyžádaly rekonstrukci, jež by způsobila omezení i pro obyvatele v již vybudované zástavbě.“
NSS k minimální šířce pozemní komunikace
Vlastníkům se samozřejmě často nelíbí, když obce stanoví, že veřejná prostranství, jejichž součástí je pozemní komunikace, mají mít určitou minimální šířku. NSS k tomu konstatoval: „Soud tak má za to, že vymezení třináctimetrové šířky veřejného prostranství nelze považovat za nepřiměřené. Naopak se jedná o běžný rozměr, který odpovídá záměru obce umístit v prostoru také pás zeleně, chodník a parkovací stání.
V této souvislosti soud poukazuje na vyjádření odpůrkyně, která uvedla poznatky o zhoršené průjezdnosti ulic s užším uličním profilem v důsledku četného parkování. Požadavek na vybudování širšího uličního profilu v nové zástavbě je tak racionální, jelikož předchází opakovanému výskytu již existujících negativních jevů spojených s dopravní obslužností v obci. Současně může vést k odbřemenění kapacitně vytížených jiných ulic s užším uličním profilem a k využití těchto míst návštěvníky přilehlé obchodní zóny.“
NSS připustil, že na území jedné obce mohou mít veřejná prostranství různou požadovanou šířku: „K uvedenému lze dále dodat, že rozdílné požadavky na šíři veřejných prostranství na území jedné obce nelze a priori vnímat jako excesivní rozhodnutí. V úvahu je nutno vzít mimo jiné i polohu jednotlivých ploch, kterých se regulace týká. V případě regulace v plochách namítaných stěžovatelem je legitimní úvaha odpůrkyně zohledňující blízkost přilehlé obchodní zóny a s ní související dopravní vytížení, jakož i zhoršenou průjezdnost okolních ulic.“
Podle rozsudku NSS č. 4 As 86/2026-104 ze dne 22. 9. 2026,
Více našich textů k územním plánům najdete zde.