V 7. Povídání diskutujeme o vlivu pravomocných i nepravomocných rozhodnutí stavebního úřadu na pořizování územních plánů. Zmiňujeme nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2217/24 ze dne 10. 12. 2025, kde se Ústavní soud zastal vlastníka, který měl nepravomocné společné povolení, ale kvůli změně územního plánu, která zastavitelnost jeho pozemku zrušila, o něj přišel.
Prakticky všechny obce a města by měl zajímat nejnovější nález Ústavního soudu týkající se složitého problému: náhrad za užívání pozemků, které jsou veřejným prostranstvím. Vlastníkům takových nemovitostí se samozřejmě nelíbí, že na jejich pozemky může „kdekdo vstupovat“, a tak často přemýšlí o tom, že by obec žalovali za bezdůvodné obohacování a chtěli po ní desítky, ne-li stovky tisící jako náhradu.
Místní referenda o větrných nebo solárních elektrárnách jsou stále častější a nevypadá to, vzhledem k tlaku na realizaci OZE, že by jejich proud měl ustat. Protože se stává, že se starosta, jenž by rád s investory spolupracoval, uzavřel smlouvu a inkasoval peníze, neshodne s představami obyvatel, kteří nechtějí elektrárnu za humny, dochází k soudním sporům. Jeden z nich právě řešil Krajský soud v Praze.