U Krajského soudu v Praze se ocitl územní plán obce Karlík. Vlastníci si stěžovali, že obec chybně vyhodnotila výsledky místního referenda, a proto jejich pozemky nezařadila do zastavitelných ploch. Domnívali se také, že jsou diskriminováni oproti ostatním majitelům pozemků, neboť některé jiné pozemky byly vymezeny jako zastavitelné. Odůvodnění obce, že ostatní pozemky se nacházejí v intravilánu a doplňují proluky, vlastníci neakceptovali.
Pro úplnost uvádíme také otázku, o které se v obci Karlík hlasovalo v onom místním referendu: „Požadujete, aby v k. ú. Karlík nevznikaly nové zastavitelné plochy jiné než pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, pro vodní hospodářství a pro zlepšení podmínek pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky či hygienická zařízení?“ (Referendum bylo platné a závazné a většina voličů hlasovala pro ANO). A teď se pojďme podívat na to, co řekl krajský soud.
Spor o výklad referenda
Krajský soud k věci řekl: „Podstatou sporu je otázka, k čemu referendum odpůrkyni zavazuje… při výkladu referendové otázky je nutné přihlédnout k místním reáliím a kontextu, v němž referendum probíhá, a reflektovat pohled běžného občana na její význam. Naopak nežádoucí je přílišné lpění na preciznosti použitých právních pojmů. V tomto smyslu soud přistoupil k výkladu výsledku referenda.
Vzhledem k tomu, že napadeným územním plánem vymezené nové zastavitelné plochy pro bydlení a veřejná prostranství nespadají pod účely vymezené referendem, nezabýval se soud výkladem těchto výjimek a zaměřil se pouze na interpretaci zákazu vzniku nových zastavitelných ploch v katastrálním území odpůrkyně… Účastníci se v zásadě shodují v tom, že z výsledku referenda vyplývá zákaz pro celé katastrální území odpůrkyně. Sporné zůstává, jak vyložit sousloví „nové zastavitelné plochy“.
Odpůrkyně je toho názoru, že zastavitelné plochy nacházející se v zastavěném území nejsou ‚nové‘… Navrhovatelé se naproti tomu drží striktního jazykového výkladu, přičemž dovozují, že (patrně vzhledem k tomu, že odpůrkyně dosud neměla územní plán, který by vymezoval jakékoliv zastavitelné plochy) všechny zastavitelné plochy vymezené napadeným územním plánem jsou ‚nové‘.“
KS: zastavitelnými plochami byly myšleny plochy mimo zastavěné území
Jaké specifické okolnosti byly v Karlíku? „První návrh na konání referenda formuloval otázku takto: „Souhlasíte s novou výstavbou POUZE v současném platném zastavěném území obce Karlík?… Druhý návrh na konání místního referenda, podaný přípravným výborem v totožném složení, byl odůvodněn velmi obdobně, včetně úvodního důrazu na odpor občanů proti ‚další výstavbě na polích kolem obce‘.
Odůvodnění dále uvádí, že první návrh vzal přípravný výbor zpět kvůli „nejednoznačným právním názorům k přípustnosti otázky“ a že případný úspěch referenda ‚umožňuje výstavbu desítek RD uvnitř Karlíku‘. V závěru opakuje, že ‚[z]amezení plánované výstavby RD na polích (dle návrhu ÚP z února 2014 zpracovaného panem Salabou) ponechává možnost výstavby rodinných domů v současném (k datu konání referenda) platném zastavěném území obce Karlík‘ a odkazuje na opatření obecné povahy z roku 2008. Z odůvodnění obou návrhů je tedy zřejmé, že reagují na návrh nových zastavitelných ploch v návrhu územního plánu pro společné jednání z roku 2014. 71.
Na základě uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že „novými“ zastavitelnými plochami je ve specifickém kontextu obce Karlík nutno rozumět zastavitelné plochy mimo dosavadní (ke dni konání referenda platné) zastavěné území, přesněji výstavbu na polích kolem něj. Z odůvodnění návrhů na konání referenda také jednoznačně plyne, že cílem referenda nebylo zamezit výstavbě rodinných domů v dosavadním zastavěném území. Tomu odpovídá výraz „nové“ zastavitelné plochy. Referendum tedy odpůrkyni zavazuje nevymezovat zastavitelné plochy (na polích) mimo dosavadní zastavěné území. Výklad odpůrkyně je tedy správný.
Porovnáním grafické části napadeného územního plánu a opatření obecné povahy z roku 2008 soud ověřil, že veškeré zastavitelné plochy vymezené napadeným územním plánem se nacházejí v zastavěném území odpůrkyně, a to jak podle stavu ke dni 1. 4. 2021, tak podle stavu platného ke dni konání referenda. Napadený územní plán tedy je v souladu s výsledkem referenda.“
Rozsudek Krajského soudu v raze, čj. 54 A 58/2023, ze dne 27. 9. 2023
Více našich článků k místnímu referendu najdete zde.