Dnes jsme vyhráli spor o územní plán před Krajským soudem v Brně. Soud se vyjádřil k problematickému rozsudku NSS z června 2026, který ve stručnosti říká, že opakované veřejné projednání územního plánu konané po 1. 7. 2024 znamená nutnost dokončit proces podle nového stavebního zákona. Naštěstí to vypadá, že se nic nejí tak horké, jak se to uvaří, a že to platí i pro judikaturu.
Obce se často snaží zabránit nežádoucímu zahušťování výstavby tím, že stanovují pravidla pro minimální velikost stavebních pozemků pro rodinný dům. Stejně tak postupovala jedna obec u Brna, která zaznamenává enormní tlak na výstavbu. Tato samospráva byla navíc dost „hodná“, řekla totiž, že jí stačí velikost pozemku pouhých 600 m2 pro jeden RD. Vlastníci se přesto bránili u soudu, ale neuspěli.
Kdy je vlastník územním plánem diskriminován? Pokud si obec rozdělíme na pozemky, které jsou ve srovnatelné nebo velmi podobné situaci, tak ty ve stejné skupině musí být regulovány shodně. Pokud bychom nějakého vlastníka znevýhodnili oproti jinému, který má podobné pozemky, hrozí zrušení soudem.
Nejvyšší správní soud se zabýval stížností jednoho investora, který chtěl stavět obchodní centrum. Změna územního plánu mu to ale znemožnila. Investor se bránil mj. tím, že změna byla nepřiměřená, protože už měl územní souhlas na vodovodní přípojku. NSS ale řekl, že to není důležité.
Nejvyšší správní soud řešil případ územního plánu obce, která změnila pozemky z ploch smíšených obytných na plochy veřejných prostranství. To vše učinila na podkladu registrované územní studie.
Ve 21. Povídání se věnujeme tomu, jak může územní plán napomáhat, aby se problémy se suchem ještě více nezhoršovaly. Postupujeme od nejtvrdších opatření, jako je rušení zastavitelnosti, až k těm měkčím, jako jsou etapizace, požadavky na veřejná prostranství, ochranu nezastavěného území či zadržování dešťové vody.
Ve 20. Povídání se zaměřujeme na důsledky zrušení územně plánovací dokumentace. Kdy se obnovuje předchozí stav? A kdy vzniká v územním plánu tzv. bílé místo? Probíráme možnosti, které má obec podle § 114 stavebního zákona v případě zrušení části územního plánu a v případě zrušení (části) změny ÚP.
Nejvyšší správní soud se opět vyjadřoval k tomu, jak se posuzuje soulad záměru s okolním zástavbou, a to v případě jednoho nespokojeného souseda, kterému vadilo, že má být nový rodinný dům postaven kolmo k jeho nemovitosti. NSS řekl, že když územní plán nemá žádné specifické požadavky, musí se stavební úřad dívat na širší okolí záměru a ne jen ne nejbližší sousedy.
Jedna obec na severní Moravě vyňala určitý pozemek ze zastavěného území a v důsledku toho měla vlastnice ze své parcely namísto plochy smíšené obytné jen plochu přírodní. U soudu vlastnice uspěla, část územně plánovací dokumentace byla zrušena. Důvodem bylo, jako tradičně, chybějící odůvodnění. Chyba to musela být velká, protože navrhovatelka byla během procesu pořizování pasivní, což značně snížilo její šance na soudní přezkum.
Nejvyšší správní soud řešil případ vlastníka nespokojeného s tím, že územní plán jedné obce převzal koridor ze zásad územního rozvoje.