Jedna obec na severní Moravě vyňala určitý pozemek ze zastavěného území a v důsledku toho měla vlastnice ze své parcely namísto plochy smíšené obytné jen plochu přírodní. U soudu vlastnice uspěla, část územně plánovací dokumentace byla zrušena. Důvodem bylo, jako tradičně, chybějící odůvodnění. Chyba to musela být velká, protože navrhovatelka byla během procesu pořizování pasivní, což značně snížilo její šance na soudní přezkum.
Nejvyšší správní soud řešil případ vlastníka nespokojeného s tím, že územní plán jedné obce převzal koridor ze zásad územního rozvoje.
Nejvyšší správní soud opět potvrdil, že v situaci, kdy dotčený orgán „odflákne“ svoje stanovisko a neobtěžuje se s odůvodněním, přesouvá se práce s odůvodněním na pořizovatele. Když by ani ten nevěnoval vysvětlení důvodů pro zásah do vlastnického práva pozornost, hrozí, že dojde ke zrušení části ÚPD. Nejedná se o novinku, ale je vždy dobré si připomenout, na co všechno se musí během územního plánování myslet.
Nejvyšší správní soud se vyjadřoval k zajímavé otázce: Mohou soudy používat mapové portály (geoportály) jako důkazy? V konkrétní kauze šlo o to, že soud použil jak grafickou část zásad územního rozvoje, tak geoportál, protože ten umožňuje nahlédnout na území v podrobnějším měřítku. NSS řekl, že je v pořádku, aby soudy vycházely i z mapových portálů.