Nejvyšší správní soud se vyjadřoval k zajímavé otázce: Mohou soudy používat mapové portály (geoportály) jako důkazy? V konkrétní kauze šlo o to, že soud použil jak grafickou část zásad územního rozvoje, tak geoportál, protože ten umožňuje nahlédnout na území v podrobnějším měřítku. NSS řekl, že je v pořádku, aby soudy vycházely i z mapových portálů.
Krajský soud mohl vycházet i z údajů v mapovém portálu
NSS řekl: „Z výše uvedeného je zjevné, že obecně není vyloučeno, aby krajský soud provedl důkaz grafickým zobrazením zásad územního rozvoje dostupným v mapovém portálu, měl-li za to, že tento důkaz přispěje k objasnění stavu věci, tedy zjištění přesného průběhu biokoridoru v území. Krajský soud si byl povahy grafického zobrazení zásad územního rozvoje v mapovém portálu jako nezávazné informace vědom, neboť připustil, že obsah mapového portálu je pouze informativní povahy (bod 37 napadeného rozsudku).
Současně však poukázal na relevanci a věrohodnost tohoto důkazu, když uvedl, že mapový portál využívá geografická data a další informace od veřejnoprávních subjektů, pročež lze obecně předpokládat, že jejich zobrazení odpovídá obecně závazným podkladům, není-li prokázán opak. Krajský soud nevycházel pouze z mapového portálu, ale za základ dokazování vzal územně plánovací dokumentaci. Poukázal rovněž na vyjádření krajského úřadu a sdělení stěžovatele uvedené v námitkách ze dne 5. 10. 2016.
Do mapového portálu nahlédl toliko za účelem vyjasnění přesného průběhu biokoridoru, který byl mezi stranami sporným. Krajský soud též zdůvodnil potřebu takového postupu, kterým byla skutečnost, že výkres nebyl zpracován v dostatečně podrobném měřítku, aby z něj byla přesná hranice biokoridoru seznatelná. Lze tedy uzavřít, že krajský soud nepochybil, pokud při zjišťování skutkového stavu vycházel rovněž z údajů obsažených v mapovém portálu.“
Podle rozsudku NSS čj. 4 As 262/2024-37 ze dne 30. 6. 2026
Více našich textů k územnímu plánování najdete zde.