Nejvyšší správní soud konečně začíná řešit územní plány obcí, které se snaží bránit větrným nebo solárním elektrárnám na svém území. Díky tomu právníci, pořizovatelé a projektanti budou lépe vědět, jakým směrem se při regulaci OZE ubírat. Zatím se totiž ÚPD týkající se FVE a VTE připravuje smíš metodu pokus omyl, jak ostatně dokládá i řešený případ.
Brněnský územní plán zažívá u soudu jednu pernou chvilku za druhou. Poslední zrušená regulace se týká okolí Brněnské přehrady.
Novela stavebního zákona napsaná developery pro developery a developery prosazovaná a obhajovaná je smutným důkazem toho, kam až může klesnout zákonodárství a „právní“ stát. Zdálo se, že pomyslným dnem byl už styl přípravy původní verze stávajícího stavebního zákona, který sepsali pro Hospodářskou komoru na zakázku advokátní kanceláře. Návrh zákona vznikl zcela mimo standardní postupy a mimo vůli státu a jeho orgánů. Strašlivou původní verzi nového stavebního zákona se podařilo víceméně opravit a v praxi to fungovalo víceméně postaru.
Nejvyšší správní soud se zabýval dalším územním plánem, který (zase) v soudním přezkumu neobstál, protože nebyl vůbec odůvodněný. Obci nepomohlo ani to, že tvrdila, že šlo jen o zpřesnění regulace. I takový postup totiž musí podle soudu obec zdůvodnit.
V 10. Povídání o územním plánování se věnujeme tématu stavební uzávěry. Zaměřujeme se na to, jak nastavit územní a věcný rozsah stavební uzávěry, a to včetně konkrétních příkladů a tipů. Na závěr se dotkneme také časového rozsahu.
Je dobré, když územní plán řeší počty parkovacích stání. Vyhláška č. 146/2024 Sb. je pro potřeby řady samospráv nedostatečná – počítá 1 parkovací stání na 120 m2 plochy bytu – to je nedostatečné, protože když se postaví malé byty, tak do toho vejdou 2 nebo 3 byty a to znamená na 1 parkovací stání 3-6 aut. V 9. Povídání o územním plánování diskutujeme nad regulací parkovacích stání v územích plánech.
Soudních spory o Územní plán Brna stále probíhají a nějakou dobu ještě budou. Brnu se ale smůla lepí na paty – znovu totiž prohrálo a neubránilo územní rezervu v Medlánkách.
Nevyšší správní soud se vyjadřoval k tomu, jak kvalitně je třeba zdůvodnit stanovisko krajského úřadu, podle kterého není třeba provádět SEA.
Jeden by řekl, že územní plán města jako je Brno, který se připravoval tolik let a prošel rukama celé čety pořizovatelů, architektů, urbanistů a advokátů, bude v pořádku a bude směle konkurovat územně plánovací dokumentaci malých obcí a měst. Opak je ale pravdou. Brněnská regulace čelí samé kritice. Krajský soud v Brně teď zrušil jeho další část.
Tématem 8. Povídání jsou plánovací smlouvy. Co to znamená, že plánovací smlouvy podle stavebního zákona jsou smlouvami veřejnoprávními? Jak smlouvy uzavírat a jakých chyb se vyvarovat? Na co si dát pozor, pokud chceme v územním plánu podmínit výstavbu uzavřením plánovací smlouvy? Jedná se o široké téma a určitě se mu ještě budeme věnovat v budoucnu.