Nevyšší správní soud se vyjadřoval k tomu, jak kvalitně je třeba zdůvodnit stanovisko krajského úřadu, podle kterého není třeba provádět SEA.
Požadavky na odůvodnění stanoviska
NSS řekl: „Nejvyšší správní soud se ztotožňuje s krajským soudem, že ze stanovisek krajského úřadu nevyplývají důvody, proč nemuselo být posouzení vlivů na životní prostředí provedeno. Stanovisko krajského úřadu je jiným úkonem správního orgánu… Nedostatečné odůvodnění stanoviska, které nevyžaduje vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí, může vést ke zrušení územního plánu…
Zpracované posouzení SEA je pak v souladu s § 19 odst. 2 stavebního zákona součástí územně plánovací dokumentace; hierarchičnost daná pro celou územně plánovací dokumentaci proto a maiori ad minus platí i ve vztahu k posouzením SEA na úrovni obecní a krajské. Není tak pravda, že by SEA na obecní úrovni nemohla obsahovat jiné informace než krajská SEA. Naopak, posouzení SEA na úrovni územního plánu rovněž zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly, které pro ni vyplynou ze zásad územního rozvoje (pakliže budou splněny další zákonné podmínky pro povinnost provést posouzení SEA při pořizování územního plánu)…
Bude na krajském úřadu, aby… přezkoumatelně odůvodnil, zda s ohledem na rozsah posouzení SEA na úrovni AZÚR bude potřebné vypracovat posouzení SEA i ke změně územního plánu. Krajský úřad přitom bude povinen zhodnotit, zda posouzení SEA na úrovni AZÚR zpracovalo vlivy koridoru DS41 pro komunikaci I/43 v takové míře, aby bylo možné je zcela převzít na úrovni územního plánu.“
Podle rozsudku NSS ze dne 12. 3. 2026, čj. 4 As 164/2025-95.
Více našich článků k územním plánům najdete zde.